Špičky EU hodlají podpořit ekonomický růst 130 miliardami eur

Řím - Představitelé Francie, Německa, Itálie a Španělska se dohodli, že se na summitu Evropské unie příští týden pokusí prosadit přijetí prorůstových opatření v celkovém objemu 130 miliard eur (asi 3,4 bilionu korun). Italský premiér Mario Monti, který se v Římě setkal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a španělským premiérem Marianem Rajoyem, chce, aby měl růst pevné základy. Těch chce dosáhnout pomocí fiskální disciplíny.

Prorůstová opatření pro Evropu

„Chceme, aby se pro Evropu dohodla významná prorůstová opatření, jejichž objem dosáhne jednoho procenta hrubého domácího produktu, což je kolem 130 miliard eur. (…) Růst může mít pevné základy jen za předpokladu, že budeme mít fiskální disciplinu. A fiskální disciplíny lze dosáhnout, jen pokud budeme mít růst a tvorbu pracovních míst,“ prohlašuje Monti.

Italský premiér uvedl, že se s kolegy na dnešní schůzce shodl v tom, že se pro zastavení dalšího šíření krize zatím udělalo poměrně dost. Stále to ale prý nestačí.

Hollande: Dnešní schůzka jako základ pro summit

„Evropská rada musí udělat pokrok ve vytváření důvěry v eurozóně i v Evropě. Já myslím, že naše dnešní schůzka byla pro dosažení tohoto cíle užitečná,“ tvrdí francouzský prezident Francois Hollande. Schůzka podle něj položila základy i pro hospodářskou integraci Evropy.

Francouzský prezident je také velkým zastáncem daně z finančních transakcí, kterou je podle něj třeba zavést co nejdříve. Užitečné jsou prý i společné dluhopisy za celou eurozónu, takzvané eurobondy, což je ale návrh, o němž Německo nechce slyšet. Podle Hollanda by zavedení eurobondů nemělo trvat deset let.

„Já považuji eurobondy za jednu z možností. Ale ne až za deset let. (…) Pokud zde bude unie a integrace, budou eurobondy v Evropě užitečným nástrojem a já na tom budu dál pracovat,“ řekl prezident.

Pavel Hnát z VŠE: Výsledek jednání je rozpačitý

„Mělo se tam dohodnout, jakým způsobem se pomůže španělským bankám. Místo toho toto vágní vyjádření, že budeme na jednu stranu podporovat růst dalšími penězi, na druhou nebudeme zvyšovat zadlužení. Já už se v tom moc nevyznám a myslím si, že ten výsledek je velmi rozpačitý,“ tvrdí Pavel Hnát, z Katedry světové ekonomiky VŠE.

Vydáno pod