Daň z vína nebudou muset platit malovinaři

Praha - Spotřební daň z tichého vína, kterou plánuje ministerstvo financí zavést od roku 2014, by neměli platit drobní vinaři s produkcí do 2 000 litrů vína. Ministerstvo zároveň uvažuje o navýšení dotací tuzemským pěstitelům vína jako součásti širší reformy odvětví, jak uvedl náměstek ministra financí Ladislav Minčič. 

Zdroj: ISIFA/Getty Images Autor: Peter Macdiarmid

Vinaři zdanění vína kritizují a proti zavedení daně už sepsali petici. V této chvíli se v Česku daň z tzv. tichého (neperlivého) vína neplatí. Příjmy ze zdanění vína mají podle předpokladů ministerstva financí státu přinést zhruba 1,3 miliardy korun ročně. Vláda navrhuje zavedení sazby daně deset korun z litru vína.

Vinaři jsou proti

Vinařům se nelíbí ani tento návrh. „Kompenzace musí schválit český parlament i Evropská komise v rámci notifikace. A to nevěřím, že se to podaří,“ prohlásil tajemník Svazu vinařů České republiky Martin Půček. „Je to matení veřejnosti,“ podotkl dál Půček. Osvobození od daně mohou podle něj unijní státy využívat již teď, ale takové víno nesmí být uvedeno na trh, musí se spotřebovat v rámci rodiny či přátel. „To nikdo nezmění, to je evropská směrnice,“ dodal. 

Tibor Nyitray, předseda Svazu vinařů

„Výběr daně od vinařů a osob zabývajících se vínem, tzn. vinohradníků, žijících v Česku bude neutrální. Nepřinese státu vůbec nic, ale způsobí, že se celému regionu znepříjemní život dokonce fatálně.“


Podle Minčiče si je při zvažování dopadu daně třeba uvědomit, že víno z dovozu se podílí na domácí spotřebě ze 75 až 80 procent. „Podíl českého a moravského vína je na konzumaci malý a z těch zbylých 20 až 25 procent tuzemské produkce je kromě toho část podle našich informací vyráběna z dovezeného moštu nebo hroznů,“ vysvětlil.

Pěstitelé by se mohli dočkat finanční podpory

Právě z toho důvodu by se měla finanční podpora vedle zavedené daně soustředit podle náměstka na pěstitele vína. „Zkoumáme, do jaké míry je možné prohloubit existující dotační tituly, které souvisejí s vinohradnictvím,“ prohlásil Minčič. Jasno ohledně využití dotací a transferů by podle něj mělo být za několik týdnů. Kompenzace u samotné spotřební daně u něj nejsou možné. „Spotřební daně společně s DPH jsou nejvíce harmonizované daně v EU. Kompenzace v rámci EU tak nejsou možné, bylo by to nerovné postavení,“ varoval náměstek.

V případě zavedení daně z vína by měla být zákonná úprava komplexnější a měla by brát v úvahu například i fungování Vinařského fondu, říká Minčič. „Je možné přehodnotit smysl budoucí existence Vinařského fondu v podmínkách, kdy by existovala daň a dotační tituly. Je pak otázka, zda by funkce ve fondu nemohlo zastávat nějaké oddělení na ministerstvu zemědělství,“ doplnil.

Nyní se daň z vína oficiálně vyskytuje ve všech zemích EU, liší se však její sazba. Všechny vinařské státy s výjimkou Francie mají sazbu nulovou. Francouzští vinaři platí v přepočtu zhruba 80 haléřů z litru vína. Peníze však převádí do marketingového fondu. Současná legislativa podobné využívání výnosu daně například v Česku však již neumožňuje.