Učiliště přejdou na německý styl vzdělávání

Praha - Firmy chtějí víc a lépe vzdělaných učňů z technických oborů. I kdyby teď firmy zaměstnaly všechny volné pracovníky, bude jich stále chybět deset tisíc, tvrdí Svaz průmyslu a obchodu. Na druhou stranu ale lidé s vyučením tvoří skoro pětinu všech nezaměstnaných v Česku. Podnikatelé a ministerstvo školství proto přichází s novinkou, která má žákům zajistit vzdělání, o které je na trhu zájem.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: František Vlček

Střední školy a učiliště by měly od září přejít na německý systém vzdělávání. Tedy na spolupráci s firmami, které se budou víc podílet na výuce a praxi svých budoucích zaměstnanců. „Kvalita absolventů klesá, to je neoddiskutovatelné, to víme,“ komentoval situaci Pavel Juříček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. 

„Už v tuto chvíli si školy hledají partnery, kde je prováděna odborná praxe, a my to chceme pouze rozšířit, aby tam praxe probíhala celá a aby zaměstnavatel vyučoval i odborné předměty,“ uvedl Jakub Stárek, vrchní ředitel sekce vzdělávání MŠMT. 

Firmy nemají pracovníky, úřady práce jsou ale plné

Na jedné straně stojí firmy, které mají problém sehnat kvalifikovanou pracovní sílu, a na druhé absolventi učebních oborů a středních škol před úřady práce. Požadavek na trhu je větší po vyučených, hlavně v technických oborech. Naopak například maturanti z oblastí podnikání a gastronomie uplatnění nenacházejí," řekl Miloš Rathouský, koordinátor analýzy disparit školství, Svaz průmyslu a dopravy.

Každý čtvrtý zájemce o výuční list v Česku jde studovat obor kuchař, číšník. Firmy poté řeší nedostatek techniků. Navíc se kvůli demografickému poklesu za posledních dvacet let počet absolventů učebních oborů propadl na polovinu. Například v textilním odvětví klesl dokonce o 80 procent. 

Každý třetí středoškolák se živí po škole něčím jiným

„Moji nástrojaři mají 27 tisíc, všechno jsou to nadprůměrné výdělky, to už jsou slušné podmínky,“ komentoval Juříček. Úřady práce ale mají pro řemeslníky nabídky, které se základní mzdou pohybují mezi 10 a 14 tisíci korunami. I díky tomu se každý třetí středoškolák v Česku nakonec živí jinou profesí, než pro kterou se vzdělával.

Video Reportáž Jana Černého
video

Reportáž Jana Černého