Čeho vlastně lídři EU na klíčovém summitu dosáhli?

Brusel – Ještě klíčovější než ten klíčový minule - tak byl mnohými označován dvoudenní summit Evropské unie, který dnes skončil. Úkolem bylo najít cestu z dluhové krize a snaha dohodnout se na pravidlech, jak v budoucnu krizi předcházet. Lídři si také předem vytyčili cíl podpořit hospodářský růst EU a tvorbu nových pracovních míst. Podle britského premiéra Davida Camerona ale není poražených.

„Itálie, Španělsko, Francie či Německo proti sobě mohou hrát fotbal, ale když jde o eurozónu, stojí na stejné straně. Přijmout správné rozhodnutí je dobré pro všechny. I když je pravda, že Merkelová je žádána o věci, které pro ní nebude lehké splnit,“ reagoval Cameron na otázku, zda kancléřka Merkelová odchází ze summitu jako poražená.

Ať už jsou někteří poražení, nebo ne, výsledky summitu jsou dány

Lídři EU se shodli na paktu na podporu hospodářského růstu a tvorby nových pracovních míst ve výši sto dvaceti miliard eur. Zvýší se například kapitál Evropské investiční banky (EIB) o deset miliard eur, z čehož na ČR připadne sedmdesát milionů eur. Peníze mají zamířit na podporu malých a středních podniků či inovací. Podle premiéra Petra Nečase by některé peníze mohly dorazit i do ČR. O jakou sumu by mohlo jít, neupřesnil. Pakt je nicméně převážně souhrnem už dříve diskutovaných věcí a značná část peněz bude na růst a tvorbu míst „jen“ přesunuta z jiných, už dříve odsouhlasených fondů.

Přímá rekapitalizace pouze za velice přísných podmínek

Eurozóna se také shodla na jednotném dohledu a za určitých podmínek i přímé rekapitalizaci bank ze záchranného fondu ESM, aniž by tím zvyšovaly rozpočtový schodek dané země. Zesílený dohled, který bude pod patronátem ECB, by měl být schválen do konce roku. Až bude takovýto mechanismus existovat, pak bude možná zmiňovaná přímá rekapitalizace bank. Týká se to eurozóny, ale jednat se o změnách bude v celé EU.

„Přímá rekapitalizace bank bude možná jen za velice přísných podmínek. A ty musí platit i pro další postupy. Myslím, že se jedná o velmi ambiciózní rozhodnutí. Opět ukazuje to, jak jsou členské státy rozhodnuté udržet euro, zvlášť eurozóna,“ podotýká José Manuel Barroso, předseda Evropské komise.


Ilustrační foto
Zdroj: AP/ČTK
Autor: Yves Logghe

EFSF a ESM bude kupovat státní dluhopisy na primárních trzích

Pod tlakem Itálie a Španělska se eurozóna shodla na naléhavých opatřeních, která by zemím plnícím rozpočtová pravidla a politiky EU měla pomoci řešit rozbouřenou situaci na trzích s jejich dluhopisy. Jde o to, že by dočasný záchranný fond EFSF a trvalý fond ESM mohla nakupovat cenné papíry takovýchto zemí na primárních trzích.   

Pro Madrid s Římem, jejichž výnosy z dluhopisů kvůli obavám investorů a potížím v poslední době narostly do dlouhodobě těžko udržitelných mezí, byla dohoda podmínkou k tomu, aby podpořily výše zmíněný prorůstový pakt.    

Itálie by nicméně podle premiéra Maria Montiho mohla požádat o pomoc ze záchranných fondů eurozóny pro snížení výnosů z jejích dluhopisů. Zatím to ale nemá v úmyslu, řekl po skončení summitu v Bruselu Monti. „Itálie neplánuje nyní aktivovat tento mechanismus, avšak nevylučuji to v budoucnu,“ řekl Monti.

Mario Monti
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Pier Paolo Cito

Prohloubení politické, ekonomické a měnové unie 

Lídři EU se také bavili o návrzích na prohloubení integrace v rámci EU, zejména pak v eurozóně. To by mělo pomoci řešit a předcházet problémům, kterými hlavně eurozóna trpí kvůli dluhové krizi. V této souvislosti se hovoří o možnosti vytvoření bankovní unie se společným garančním fondem, posíleném bankovním dohledu, ale třeba i o možnosti zavést společné dluhopisy eurozóny.   

Lídři debaty o těchto citlivých otázkách, které by mohly vést k přenášení dalších pravomocí z národních metropolí na Bruselu, zatím jen odstartovali. Víc se jim budou věnovat v říjnu a pak znovu na konci roku.   

Dolní komora německého parlamentu potřebnou dvoutřetinovou většinou schválila fiskální pakt Evropské unie. Vyslovila se také pro vznik Evropského stabilizačního mechanismu. Obě dohody podpořila většina poslanců vládních křesťanských demokratů i liberálů a také opozičních sociálních demokratů a zelených.


Česko bude sledovat bedlivě zejména otázku dohledu nad bankami. Nechce, aby Česká národní banka, tedy národní regulátor v ČR, přišla o své pravomoci. Naprostá většina českých bank je vlastněna zahraničními „matkami“, které sídlí v eurozóně.

V neposlední řadě pak padlo také rozhodnutí, že po několika desítkách let trvajících sporech a debatách bude zaveden jednotný unijní patent. Cílem je snížit náklady firmám a pomoci zvýšit konkurenceschopnost evropského hospodářství.

Video Jednotný dohledový orgán je prvním krokem ke vzniku bankovní unie
video

Jednotný dohledový orgán je prvním krokem ke vzniku bankovní unie