Španělské úroky opět děsí, země dostane víc času na boj s deficity

Madrid - Úroky, které musí Španělsko platit ze svých dluhopisů, znovu nebezpečně rostou. U bondů se splatností deset let se během dopoledne vyšplhaly nad kritickou hranici 7 procent. Trh čeká na výsledek odpolední schůzky ministrů financí eurozóny, jejímž ústředním tématem bude pomoc španělským bankám. Země má totiž dnes oznámit, kolik peněz bude žádat od zahraničních partnerů. Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters ovšem ministři na schůzce také dají Španělsku rok navíc na snížení deficitu veřejných financí.

Zdroj: ISIFA/Getty Images Autor: Pablo Blazquez Dominguez

Eurozónu čeká další perný týden. Úroky z italských a španělských dluhopisů jsou opět nebezpečně vysoko. Výnos desetiletých španělských dluhopisů proti pátku vzrostl o dalších 5,3 bazického bodu a dostal se až na 7,03 procenta. To je výše, která je v případě Španělska považována za dlouhodobě neudržitelnou. Nad sedmi procenty je přitom výnos za poslední týdny už poněkolikáté.

Španělské banky čekají na evropské peníze. Evropa španělsku přislíbila 100 miliard eur, nejspíš ale bude potřeba méně. Podle dostupných informací by zahraniční partneři mohli Španělsku půjčit na 3 až 4procentní úrok. Na splácení úvěru by země mohla mít 15 let. Nyní se hraje o čas, k rychlému poskytnutí pomoci vyzvala například Francie. „V otázce přímé rekapitalizace španělských bank musíme postupovat rychle. Myslím, že se to očekává,“ řekl francouzský ministr financí Pierre Moskovici.

Víc času na snižování deficitu

Podle diplomatických zdrojů poskytnou ministři financí eurozóny Španělsku také více času na snižování deficitů. „Cíle pro konsolidaci španělského rozpočtu budou upraveny, (Španělé) tak budou mít rok navíc,“ cituje Reuters jednoho z diplomatů. Totéž agentuře potvrdili další dva diplomaté. Rozhodnutí má podle nich padnout právě na dnešní schůzce ministrů financí zemí eurozóny. „Není to jednostranný krok. Španělsko musí učinit nezbytné škrty, aby tohoto cíle dosáhlo,“ dodal zdroj.

Španělsko chce prý založit tzv. špatnou banku

Ekonomický list Financial Times (FT) napsal, že Madrid chce mimo jiné vytvořit v rámci záchranného programu pro svůj finanční sektor takzvanou špatnou banku. Do ní by převedl nedobytné úvěry, které tíží bilanci některých španělských bank. Tento postup už v minulosti s větším či menším úspěchem zvolilo více zemí, včetně například Irska. 

Zamýšlený krok by měl uklidnit především eurozónu, která má obavy, zda bude mít nad španělskými bankami dostatečnou kontrolu, až jim půjčí peníze. Založením špatné banky by ale vznikla centralizovaná instituce, na kterou bude mnohem snazší dohlížet. Podrobnosti ale zatím nejsou známy, takže není jasné, podle jakého klíče by se špatné úvěry ocenily a kdo bude špatnou banku řídit.

Eurozóna bojuje s krizí na mnoha frontách

Eurozóna se koncem června dohodla, že Španělsko si na rekapitalizaci bank nejprve vypůjčí od ní. Až poté vstoupí do hry stálý záchranný mechanismus (ESM), který formálně začíná fungovat v těchto dnech. I když stále čeká na ratifikaci všech zemí a objevují se pochyby, zda jeho kapacita bude stačit. „Neustále přibývá nových a nových požárů, které by se měly hasit, a zdá se, že už toho začíná být příliš,“ varoval David Marek, hlavní ekonom Patria Finance. Vedle španělských bank straší eurozónu opět Řecko s Portugalskem, ke kterým se přidal Kypr. Totéž možná čeká i Slovinsko. A pak tu jsou další evropské banky, hlavně ty italské.

Video Telefonát Evy Hrnčířové
video

Telefonát Evy Hrnčířové