Moody's srazila Itálii rating, hrozí další nárůst úroků

New York - Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Itálie o dva stupně na Baa2, hodnocení země se tak dostalo pouhé dva stupně od spekulativního pásma. Výhled ratingu Itálie agentura navíc nadále označuje za negativní. Prudké snížení ratingu může podkopat snahu kabinetu premiéra Maria Montiho o udržení důvěryhodnosti Itálie na trzích prostřednictvím škrtů a reforem. Může také dojít k nárůstu úroků, které musí Itálie platit ze svého dluhu. Velký zájem vyvolal také prodej státních dluhopisů v celkovém objemu 5,25 miliardy eur.

Hlavním důvodem snížení ze stupně A3 je podle Moody's obava, že finanční krize v Evropě povede k prudkému nárůstu nákladů na půjčky. Zejména problémy v Řecku a Španělsku podle ratingové agentury zvyšují rizika, kterým musí Itálie čelit.

Moody's navíc nevyloučila další snižování hodnocení úvěrové spolehlivosti Itálie. „Úvěrový rating Itálie dále snížíme, pokud dojde k dalšímu zhoršení v hospodářském výhledu země nebo těžkostem při zavádění reforem,“ varovala agentura. Již nyní přitom hodnotí Moody’s Itálii hůře než konkurenční agentury Standard & Poor's a Fitch.

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny:

„Varování Moody's je dalším v řadě, které ukazuje, že evropská krize se dá těžko vnímat jako izolované problémy konkrétních zemí. Napětí v Řecku a ve Španělsku evidentně přifouklo problémy Itálie a sebelepší domácí reformy italského kabinetu by s tím nic neudělaly.“


Ministerstvo financí rozhodnutí Moody's nechápe

„Rozhodnutí agentury Moody's nerozumím, a to jednak kvůli slabému zdůvodnění, jednak kvůli rozsahu, v jakém byl rating snížen. Ty důvody jsou velmi slabé,“ uvedl náměstek italského ministerstva financí Gianfranco Polillo v reakci. Snížení ratingu považuje za nepochopitelné. Upozornil také, že Řím bude respektovat závazek dosáhnout strukturálního rozpočtového přebytku i v případě, že se zhorší hospodářské vyhlídky. „Nikdo podle mě nedokáže říci, jak se politická situace v Itálii vyvine,“ dodal.

S tímto názorem souhlasí i šéf italského podnikatelského sdružení Confindustria Giorgio Squinzi: „Je to jen názor agentury Moody's. Jako prezident Confindustrie, jako zaměstnavatel a jako soukromý občan si myslím, že naše země je silnější.“

Itálie prodala další dluhopisy

Za úspěšný test důvěryhodnosti lze považovat prodej státních dluhopisů v celkové hodnotě 5,25 miliardy eur (133,6 miliardy korun). Zájem o ně byl poměrně vysoký a Řím zaplatí i nižší úrok než v předchozí srovnatelné aukci. „Prodali celý plánovaný objem a solidní je i poptávka. Z hlediska celkových náladů se tím ale do budoucna nic nemění. Ten nejhorší scénář byl dnes odvrácen, takže mají prostor k nadechnutí,“ reagoval na výsledek aukce analytik Achilles Georgolopulos z finančního ústavu Lloyds Bank.

Itálie má nejvyšší dluh v eurozóně v absolutním vyjádření. Dluží zhruba dva biliony eur. V letech 2012 až 2013 si musí půjčit celkem 415 miliard eur. Například Německo nicméně oceňuje snahu italské vlády šetřit. Ekonomický poradce kancléřky Angely Merkelové Peter Bofinger označil úroky, které musí Itálie platit ze svých dluhů a které se nyní pohybují kolem 6,5 procenta, za nesmyslně vysoké. „Snižování dluhu zabere čas. Hlavní věc je nyní deficit,“ prohlásil.

Jasný impuls pro investory

Půjčovat Itálii tak bude opět o něco riskantnější. Země má přitom hned po Řecku nejvyšší zadlužení v eurozóně a přízeň trhů si musí udržet. „Politici svým lidem tvrdí, že jejich hospodářství potřebuje tvrdé reformy a že je ocení i investoři, kteří budou zemi ochotni půjčovat peníze levněji. Jenže to se neděje a trhy dál Itálii účtují vysoké úroky,“ podotkl generální tajemník OECD Angel Gurría.

Evropská komise

Zdroj: isifa/Lidové noviny
Autor: Alžběta Jungrová

Na záchranu své třetí největší ekonomiky ale eurozóna nemá. V příštích 12 měsících přitom Itálie bude muset refinancovat 400 miliard eur svého dluhu. Úlevu by mohl přinést nový evropský záchranný fond ESM. „Vyjednává se na úrovni eurozóny mechanismus, který by umožnil nakupovat dluhopisy postižených zemí tak, aby došlo ke snížení výnosů,“ podotkl analytik Michal Brožka.

Jenže Německo, Nizozemsko a Finsko se postavily proti. Nelíbí se jim, že by Evropa zemím půjčovala, aniž by slíbily další škrty. Do té doby než najdou členské státy unie společnou řeč, si tak Itálie bude muset poradit sama.