Ministři financí eurozóny schválili pomoc pro španělské banky

Brusel/Madrid - Ministři financí eurozóny oficiálně schválili dohodu, která zajistí Španělsku půjčku v objemu až 100 miliard eur (přes 2,5 bilionu korun) na pomoc bankovnímu sektoru. Oznámil to lucemburský ministr financí Luc Frieden. „Formalizovali jsme to, o čem jsme diskutovali na posledních dvou setkáních euroskupiny. Oficiálně jsme schválili memorandum, které podrobně vysvětluje podmínky, za nichž mohou být Španělsku půjčeny peníze na rekapitalizaci bank,“ řekl. Španělská vláda mezitím prohlásila, že v roce 2013 nově očekává recesi - HDP by měl poklesnout o 0,5 procenta.

„Je tu souhlas všech 17 ministrů, což znamená, že tento program může pokračovat. Peníze nezačnou proudit okamžitě, protože ještě pokračuje analýza konkrétních bank,“ dodal. Podle serveru BBC bude konkrétní částka pravděpodobně známa až v září, kdy se očekává dokončení auditu. Server přitom cituje ze zprávy poradenských firem Oliver Wyman a Roland Berger, publikované minulý měsíc, podle níž bude španělskému finančnímu sektoru stačit 62 miliard eur.

Podpora španělského bankovního sektoru má spolu s dalšími opatřeními odvrátit hrozbu, že úvěrovou pomoc bude potřebovat i samotný španělský stát. To by pro eurozónu pravděpodobně znamenalo příliš vysokou finanční zátěž.

Španělsko bude muset výměnou za úvěr restrukturalizovat bankovní sektor i jeho aktiva a zlepšit dohled i regulaci. Bude muset rovněž dodržet své rozpočtové cíle a uskutečnit slíbené strukturální reformy. „Pokrok v těchto oblastech bude pozorně a pravidelně hodnocen,“ uvedla euroskupina, tedy ministři financí eurozóny.

Ekonomiku čeká podle vlády recese

Vedle problémů v bankovním sektoru se Španělsko bude navíc v příštím roce podle vlády potýkat i s hospodářskou recesí. Španělský ministr financí Cristóbal Montoro předpověděl, že domácí ekonomika napřesrok klesne o půl procenta. Předchozí vládní prognóza přitom počítala s růstem o 0,2 procenta.

V letošním roce pak očekává Montoro pokles ekonomiky o 1,5 procenta. To představuje mírné zlepšení oproti dřívější prognóze, která předpokládala propad o 1,7 procenta. S návratem k hospodářskému růstu počítá Montoro v roce 2014, kdy by měla ekonomika stoupnout o 1,2 procenta. V roce 2015 by pak mělo tempo růstu zrychlit na 1,9 procenta.

Nastává doba utahování opasků, Španělé protestují

Španělský parlament s ohledem na ekonomickou situaci ve čtvrtek schválil nejnovější vládní balík úsporných opatření. Ten má do konce roku 2014 snížit rozpočtový deficit až o 65 miliard eur (1,65 bilionu korun). Zahrnuje například výrazné zvýšení daně z přidané hodnoty a snížení podpory v nezaměstnanosti. Nová opatření představil zhruba před týdnem španělský premiér Mariano Rajoy.

Od té doby se v ulicích Madridu téměř denně konají protesty, kterých se účastní zejména státní zaměstnanci. Proti rozpočtovým škrtům se ve čtvrtek ve Španělsku demonstrovalo na osmdesáti místech, podle médií do ulic vyšlo celkem 1,5 milionu lidí.

Němci podle průzkumu nesouhlasí s poskytnutím pomoci

Na pomoci pro Španělsko se bude z necelé třetiny podílet Německo jako největší ekonomika eurozóny. Souhlas s jejím poskytnutím už vyslovil Spolkový sněm velkou většinou. Odlišný názor ale mají podle průzkumu pro německou televizi veřejné služby ARD němečtí občané.

Více než polovina Němců je podle bleskového šetření proti finanční pomoci španělským bankám. Podle ankety agentury Infratest-dimap s půjčkami madridské vládě na rekapitalizaci španělského bankovního sektoru nesouhlasí 52 procent Němců. Za správné je považuje jen 38 procent.

Další pomoc krizí postiženému evropskému státu se nelíbí nejen běžným Němcům, ale ani stále více politikům z vládního tábora. Proti záchrannému balíku pro španělské banky ve čtvrtek hlasovalo 22 koaličních poslanců a bez pomoci opozice by Merkelová záměr ve Spolkovém sněmu neprosadila.

Španělská vláda Mariana Rajoye požádala 25. června o pomoc pro španělské finanční ústavy, z nichž se řada dosud nevzpamatovala z krize tamního realitního trhu trvající už od roku 2008.