Česko zaplatí na úrocích ze splátek státního dluhu rekordní částku

Parah - Dluhy, které v minulosti nadělaly české vlády, dusí hospodaření státu čím dál víc. Česká televize zjistila, že ministerstvo financí plánuje příští rok utratit jen za úroky ze splátek státního dluhu rekordních 78 miliard. To je přitom vyšší částka, než jakou vláda dohromady vyplatí na podporách rodinám, sociálně slabým a nemocným. I kvůli vysokým splátkám proto bude vláda snižovat schodek veřejných financí mnohem pomaleji, než slibovala. Česko se navíc bude v příštích letech dál zadlužovat. Na každého Čecha přitom už dnes připadá státní dluh ve výši 155 tisíc korun.

Vláda mohla za 78 miliard výrazně zlepšit zdravotní péči, kvalitu školství, královsky zvýšit důchody a ještě by jí zbylo. Místo toho bude muset ministerstvo financí za desítky miliard zaplatit úroky ze státního dluhu. „Osmdesát miliard je ohromná suma, na druhou stranu je to tak malá suma díky tomu, že vláda dělá věrohodnou politiku a může své závazky profinancovávat velmi levně,“ prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek.

Za 78 miliard by mohla vláda zdvojnásobit platy učitelů, ztrojnásobit platy policistů nebo postavit šest nových supermoderních nemocnic. Zatímco za pět let pravicových vlád vzrostl schodek státního rozpočtu o 400 miliard, za osm let levicových vlád to bylo o 545 miliard. Politici ale házejí vinu jeden na druhého. „Nemalá část tohoto dluhu pochází z bankovního socialismu. To měl někdo vysvětlit Václavu Klausovi, že bankovní socialismus není to správné řešení,“ míní stínový ministr financí Jan Mládek. „Kdybychom dělali rozpočtovou politiku sociální demokracie, platili bychom mnohem více,“ podotkl zase Kalousek.

Miroslav Kalousek
Zdroj: isifa/Lidové noviny
Autor: Ondřej Němec

Vládu teď nejvíc zajímá růst

Kromě splátek dluhů navíc začala rozpočet dusit i ekonomická recese, vláda tak bude snižovat tempo zadlužení pomaleji, než slibovala. I proto, že po dvou letech vládnutí přestávají být hlavním cílem Nečasova kabinetu škrty. Místo toho se teď bude víc soustředit na ekonomický růst. „Máme sedmý nejnižší dluh v celé Evropské unii, to znamená základy pro náš ekonomický rozvoj vůbec nejsou špatné,“ podotkl premiér Petr Nečas.

Podle analytiků se chová vláda logicky. Po prvních dvou letech nepopulárních škrtů se vládní strany s blížícími se volbami začínají chovat tak, aby měly šanci na znovuzvolení. „Obvykle skutečně ve světě platí určitý politický a hospodářský cyklus,“ připomněl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Vládní koalice přitom postavila svou politiku na úsporných opatřeních a na dobrém hodnocení hospodaření. „Rozpočtová politika souvisí s politikou zaměstnanosti a jsme v tomto úspěšní. ČR má šestou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii,“ konstatoval Nečas.

Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu:

„Je poměrně přirozené, že vláda striktně nedrží nějaké předpoklady, které vždy vycházejí z odhadů. V této chvíli se odhady ministerstva financí změnily, vypadají pesimističtěji a v této chvíli vláda nechce vystavovat zbytečně českou ekonomiku procesům, které by ji brzdily - zbytečným šetřením, protože v situaci našeho vládního dluhu jsme na tom velmi slušně mezi zeměmi EU.“


Česká republika ale čelí kritice kvůli čerpání peněz z Evropské unie. Ta kvůli aférám s možným rozkrádáním dotací zastavila přísun peněz. Napravit to bude také jeden z nejdůležitějších úkolů vlády v druhém pololetí. I nadále chce vláda šetřit. „Je povinností vlády pokračovat ve svém trendu redukce agend, slučování úřadů a institucí,“ poznamenal premiér. „Sestavit rozpočet v nelehké době bude těžké a je to zásadní úkol,“ přidal se ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Opozici klesá podpora

Politici sami připouštějí, že první pololetí roku 2012 bylo náročné. Spoustu času jim totiž místo řešení finanční krize zabíralo hašení vládních krizí. Navíc i ve sněmovně to vřelo a jednání často provázela obstrukce ze strany opozice. I přes nepopulární opatření, které vláda přijímá, ovšem ztrácela v prvním pololetí roku 2012 podle průzkumů volebních preferencí hlavně opozice.