Škrtat je potřeba rychle, radí lotyšský premiér jižnímu křídlu

Praha – Země jako Řecko nebo Španělsko by měly co nejrychleji zvýšit daně a seškrtat výdaje, aby vyrovnaly rozpočty. Podařilo by se jim tak obnovit důvěru finančních trhů. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi to řekl lotyšský premiér Valdis Dombrovskis. Lotyšsko provedlo během krize nejtvrdší škrty z celé Evropy a jeho ekonomika se následně propadla o čtvrtinu. Teď však opět rychle roste. A jižní evropské státy by to měly podle Dombrovskise udělat stejným způsobem.

Vy byste jižnímu křídlu doporučil lotyšský způsob řešení krize – tedy provést rychlá a tvrdá opatření a obnovit tak důvěru trhů?

Přesně. Myslím, že krize má dva aspekty. Jeden je ten krátkodobý a týká se obnovení finanční stability. A druhý se týká celé unie – je potřeba stát se znovu konkurenceschopnými, což znamená udělat i ty nepopulární kroky jako liberalizaci pracovního trhu nebo využít všech možností vnitřního evropského trhu a podobně.

Situace Lotyšska byla ale dost jiná, než je teď u jižních států. Před krizí jste měli jen velmi malý veřejný dluh – okolo 10 procent. Vaši ekonomiku také do značné míry táhne vývoz, a když všichni v Evropě budou škrtat, nebude kam vyvážet. Neplatí váš recept spíš jen pro malé otevřené ekonomiky?

Nikdo nemá rád úspory, ani Lotyšsko, musíte se ale zeptat, kdo bude financovat vaše rozpočtové schodky. A finanční trhy teď financovat velké deficity nechtějí. Můžete přesvědčit své evropské kolegy, ať vám to doplatí ze svého, ale i všechny pomocné balíčky požadují stejné věci – menší deficity a obnovu růstu.

Myslíte si, že by měla zareagovat Evropská centrální banka a začít ve velkém nakupovat dluhopisy států v potížích?

Není úlohou vlád říkat ECB, co má dělat. Trhy se ale obávají toho, že evropské záchranné fondy nejsou dostatečně velké. Zřejmě jsme se přiblížili ke stropu toho, co jsou státy ochotny do fondů vložit. ECB by se tak měla zamyslet nad tím, co může udělat ona. A dobrým způsobem, jak trhy uklidnit, je začít kupovat dluhopisy Řecka nebo Španělska, o kterých se teď říká, že jsou velmi levné.

Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis:

Důležitou lekcí, kterou jsme si z lotyšské zkušenosti odnesli, je, že fiskální konsolidaci je třeba udělat rychle a na začátku krize. Tak obnovíte finanční stabilitu, která je předpokladem hospodářského růstu. Banky opět začnou půjčovat, kapitál neprchá ze země a lidé znovu utrácejí.

Jižní státy se teď snaží úsporná opatření odkládat a myslí si, že budou skrze další dluhy stimulovat ekonomiku. My jsme provedli největší škrty v Evropě – celkem v objemu 17 procent HDP. Ale pak jsme obnovili rychlý růst – v letošním prvním čtvrtletí náš HDP stoupl nejvíc z celé unie – o 6,9 procenta.


V roce 2014 chcete přijmout euro. Byli byste pro společné dluhopisy států eurozóny?

Eurobondy by byly krokem směrem k hospodářskému sjednocení Evropy. Nejedná se ale o řešení současných problémů a nebudou tu během příštích několika měsíců. Mohou přijít, až se Evropa víc integruje.

Mnoho lidí nechápe, proč chcete přijmout euro právě teď, když se vůbec neví, jak bude eurozóna za několik let vypadat a jestli tu vůbec bude.

Zaprvé náš lotyšský lat je na euro pevně navázán, takže cokoliv se stane s ním, stane se i s latem. Eurem tedy pouze odstraníme transakční náklady. A zadruhé jsme se dívali na to, jak to dopadlo v Estonsku, které má euro od roku 2011. Jeho přijetí bylo vnímáno jak pozitivní signál finanční a hospodářské stability země.

Někteří ale říkají, že hlavním důvodem je snaha se co nejvíc přimknout k Evropě a dostat se co nejdál z vlivu Ruska.

Lotyšsko se stalo členem unie a NATO především kvůli tomu, že chtělo patřit do západního světa a ne do nějaké šedé zóny mezi Západem a Ruskem. A do jisté míry to lze říct i o vstupu do eurozóny. Ale hlavní důvody přijetí eura jsou ekonomické povahy.