Analytici: Řecko eurozónu opustí

Milán - Řecko v horizontu 12 až 18 měsíců opustí eurozónu, tvrdí analytici investiční banky Citigroup. Odchod Řecka je podle nich pravděpodobný z 90 procent. Citigroup tak ve své nové studii aktualizovala předchozí prognózu, podle níž činila pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny 50 až 75 procent. Studie dále předpokládá, že bude nutné zachraňovat i Španělsko a Itálii.

Zdroj: ISIFA/Getty Images Autor: Angelos Tzortzinis

„Náš základní scénář počítá s dlouhým hospodářským útlumem a s problémy na finančních trzích v zemích na periferii eurozóny. Tyto problémy způsobí v celé eurozóně letos i příští rok novou recesi,“ uvedla banka. „Komisaři Trojky nemohou dospět k jinému závěru, než že je Řecko výrazně mimo dráhu a nemá šanci se dostat zpět. Buď mu tedy bude opět pomoženo, nebo odejde z eurozóny,“ píše analytik Marek Hatlapatka v Hospodářských novinách.

Vklady u řeckých bank v červnu klesly nejníže za šest let 

Rostoucí obavy zda Řecko zůstane v eurozóně, dokládají i snižující se soukromé vklady u řeckých bank. Ty se v červnu dále snižovaly a ocitly se na nejnižší úrovni za posledních šest let. Odliv vkladů zvyšuje tlak na problémový bankovní systém v zemi.

„Odchod z eurozóny už není tabu. Eurozóna měla čas vytvořit kolem sebe val pomocí ESM. Tento stabilizační mechanismus může utlumit dopad řeckého odchodu. Ovšem pokud Řecko odejde, sníží se kredibilita jak Německa, tak ostatních států,“ myslí si politolog a publicista Thomas Kulidakis.

Smyčka se utahuje i kolem Španělska a Itálie

I v případě Španělska už jen málokdo věří tomu, že si země udrží přístup k financování prostřednictvím trhu déle než několik nadcházejících aukcí. Jediný, kdo by to mohl změnit, je Evropská centrální banka. Analytici Citigroup uvedli, že i když Madrid získal příslib úvěru až 100 miliard eur pro tamní bankovní sektor, je pravděpodobné, že ještě do konce letošního roku bude potřebovat nějakou formu kompletní pomoci. Stejný scénář čeká i Itálii.

Draghi slibuje udělat cokoli, aby zabránil rozpadu eurozóny

Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi ovšem slíbil udělat cokoliv, aby uchránil eurozónu před rozpadem. Jeho odhodlání zahrnuje i snahu bojovat s nerozumně vysokými náklady na obsluhu státního dluhu členských zemí.

„V rámci našeho mandátu je ECB připravena udělat cokoliv, aby ubránila euro. A věřte mi, bude to opravdu stačit,“ uvedl Draghi.


Trh si Draghiho slova vyložil jako oznámení silného zásahu - s okamžitými pozitivními dopady na euro, dluhopisy, akcie i zlato. Prohlášení přišlo ve chvíli, kdy v Řecku zástupci jeho věřitelů posuzovali, jak země plní program úspor.

Fidel Helmer, analytik Hauck and Aufhaeuser Europe economy:

„Umím si představit, že pokud trojka snahy Řecka ohodnotí negativně, pro zemi se stane odchod z eurozóny velice reálný.“


Euro po slovech šéfa ECB začalo posilovat a vůči dolaru se jeho kurz vyšplhal na 1,2177 dolaru. Naopak ceny dluhopisů začaly klesat. Zhruba o jedno procento se zvýšila cena zlata, která vystoupila na 1 620 dolarů (asi 34,120 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Růst ceny zlata je odrazem názorů, že podpora eura by mohla spočívat i ve výrazném rozšíření měnové báze, tedy v tištění peněz, a tedy i jejich znehodnocení.