Atény/Brusel – Evropští činitelé údajně pracují na posledním plánu, jak udržet Řecko v eurozóně. Agentuře Reuters to řekl zdroj z Evropské unie, podle něhož by v rámci druhé restrukturalizace řeckého dluhu centrální banky jednotlivých zemí eurozóny odepsaly až 30 procent hodnoty řeckých dluhopisů. Zadlužení Řecka by se pak snížilo na úroveň, s kterou si země v budoucnu poradí sama. V Aténách mezitím dál jednají zástupci trojky – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu – s řeckým premiérem Antonisem Samarasem. O tom, že situace je vážná, svědčí i včerejší příjezd předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosy.
Teď, nebo nikdy: Brusel dá Řecku poslední šanci
Barroso Řekům vzkázal, že nejsou sami. „Řecko je součástí evropské rodiny a eurozóny a chceme, aby to tak zůstalo. Premiér mi znovu slíbil, že je odhodlán reformy prosadit. Ale ty odklady musí přestat, abychom zachovali důvěru evropských a mezinárodních partnerů,“ řekl.
Premiér země Samaras ho ujistil, že udělá vše pro to, aby bylo dosaženo potřebného oživení řecké ekonomiky a splnění dohodnutého programu úspor. Jenže předsedové koaličních stran zatím k žádnému výsledku nedošli. Po schůzce oznámili, že se znovu sejdou až v pondělí. Řecká vláda plánuje schválit nový úsporný plán, podle kterého by měla v následujících dvou letech seškrtat skoro 12 miliard eur.
Podle spolupracovnice ČT v Řecku Soni Dorňákové Stamu blokují jednání svými požadavky oba partneři, na nichž je podpora Samarasovy vlády závislá - jak předák socialistů Evangelos Venizelos, tak lídr Demokratické levice Fotis Kuvelis. Nesouhlasí s některými razantními opatřeními, podle jejich slov by totiž zasáhly ty nejslabší sociální vrstvy obyvatel. Jedná se například o snižování platů ve státním sektoru, rušení sociálních dávek či snižování důchodů.
Lenka Zlámalová, komentátorka Lidových novin:
„Dle mého názoru se eurozóna připravuje na to, že Řecko ji bude muset dříve nebo později opustit.“
Zahraniční věřitelé Řecka po tamním premiérovi chtějí, aby prosadil nové reformy zaměřené právě na snížení výdajů. Ten potvrdil, že je odhodlán pokračovat v reformách daňového systému, privatizaci státních firem a rušení desítek státních organizací.
Údajně ale upozornil inspektory také na potřebu prodloužit lhůty, které Řecko ke splnění programu úspor dostalo - a to nejméně o dva roky. Dosavadní škrty totiž podle mínění řecké koalice přispěly k prohloubení propadu řecké ekonomiky a finančně vyčerpaly řeckou společnost.
Zemi stále hrozí, že pokud bude zaostávat za dohodnutým harmonogramem plnění podmínek, nemusí dostat další část úvěru. Ta by měla dorazit v září, státní kasa má přitom peníze jen do srpna.
Proti návštěvě zahraničních věřitelů ve čtvrtek v Aténách protestovaly stovky lidí. Většinou šlo o dělníky z loděnic, kteří přišli o práci nebo o část platu. „Budeme pokračovat v našem boji. Vláda a společnost si musí uvědomit, že jsme zaměstnanci, ne otroci,“ prohlásil prezident odborů z loděnice Skaramanga Vassilis Karakitsos.
GALERIE
Poslední plán EU pro Řecko zdroj: ČT24
Soukromí věřitelé už odepsali více než polovinu hodnoty dluhopisů
Obrovské ztráty už v rámci druhé restrukturalizace řeckého dluhu utrpěli soukromí věřitelé. Ti odepsali více než polovinu hodnoty řeckých dluhopisů, stále to ale nestačí. Zadlužení Řecka je vzhledem k výkonu jeho ekonomiky tak vysoké, že země by se dříve či později dostala do dalších problémů. Eurozóna tomu chce zamezit.
Nová snaha o snížení dluhu Řecka by mohla vést k tomu, že se Řecko zbaví dluhové zátěže v objemu 70 až 100 miliard eur. O těchto částkách hovoří více zdrojů, na které se Reuters odvolává. Pokud se podaří záměr prosadit, zadlužení Řecka by kleslo na zhruba 100 procent hrubého domácího produktu. S takovým dluhem by Řecko nemělo mít vážnější problémy.
GALERIE
videogallery_250619
Problematickou ATEbank převezme Piraeus Bank
Ozdravná kúra čeká i řecký bankovní systém. Tamní banky jsou pod tlakem, aby přistoupily ke slučování a vytvořily větší subjekty, které by lépe odolávaly dluhové krizi. Od vypuknutí krize koncem roku 2009 řecké banky zažívají masivní odliv vkladů. Rovněž nejsou schopné obstarat si peníze na trzích a závisí tak na penězích od řecké centrální banky a ECB.
Řecká centrální banka oznámila, že čtvrtá největší banka v Řecku Piraeus Bank převezme zdravý majetek problémové státní ATEbank. ATEbank loni neuspěla v evropských zátěžových testech a mezinárodní věřitelé Řecka požadovali její restrukturalizaci a ukončení státních peněžních injekcí. V Piraeus Bank vlastní necelých šest procent skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
Centrální banka upřesnila, že Piraeus převezme od ATEbank portfolio zdravých úvěrů a cenných papírů a veškeré vklady. Vláda má v problémovém ústavu podíl 90 procent. Toxický majetek převezme řecký stabilizační fond HSFS a některé divize převezme stát.