Chyby v algoritmech způsobují na burzách milionové ztráty

Tokio - Na burze v Tokiu se více než hodinu a půl neobchodovalo s deriváty. Příčina se vyšetřuje, pravděpodobně jde ale o softwarovou chybu. V poslední době nejde o jediný burzovní výpadek.

Vysokofrekvenční obchodování je výdobytkem moderní doby, bez kterého si už burzy nelze ani představit. Stále častěji se ale stává dvousečnou zbraní. Při sebemenší chybě může totiž dojít ke stamilionovým ztrátám, čehož se investoři obávají. Od akcií proto někteří odcházejí a investují do daleko bezpečnějších vod - do státních dluhopisů. 

„Ty velké technologické problémy samozřejmě částečně negativně ovlivňují důvěru investorů v obchodování na burzách, o to více možná právě v době, kdy ekonomický vývoj není úplně nejlepší. Státní dluhopisy jsou považovány za tu nejbezpečnější investici,“ tvrdí makléř Fio banky David Brzek. 

Tokijská burza zažila podobný výpadek už v únoru. Omezeno bylo tehdy i obchodování s akciemi. Při vstupu na burzu se problémy nevyhnuly ani Facebooku a někteří investoři pak museli být odškodněni. „U Facebooku šlo jednoznačně o to, že tam byl enormní přetlak objednávek díky euforii kolem Facebooku, která panovala, a ty počítačové systémy to prostě a jednoduše nezvládly,“ uvedl Brzek.

Nebezpečím se mohou stát inteligentní obchodní příkazy, které se hojně využívají. Investor si s jejich pomocí nastaví, za jakých okolností bude nakupovat, nebo prodávat. V případě výrazného propadu tak automaticky dochází ke ztrátám. Riziko částečně snižují příkazy na jejich omezení, takzvané stoploss. „V případě, že přijde nečekaná událost, trhy prudce spadnou dolů, tak jim jejich pozici, jejich plánovanou investici zavře, na investici sice prodělají 5, 10 procent, ale stále zůstávají ve hře. Neprodělají celý kapitál,“ vysvětluje šéfredaktor Investičního webu Petr Novotný. 

Vysokofrekvenční počítačové obchodování, tedy high frequency trading je nový fenomén, který může v dobrém, ale i ve zlém změnit a natrvalo přepsat dějiny investování. Počítačem řízený prodej a nákup cenných papírů, při kterém proběhnou stovky obchodů za sekundu, bylo ještě před několika lety okrajovou záležitostí, v současnosti však algoritmy generované obchody tvoří dvě třetiny všech obchodů v USA. Těmito obchody vznikají zisky v řádu zlomku centu, avšak při obratu v řádu milionů obchodů se nasčítají. V Česku patří k nejznámějších tvářím algoritmického obchodování Karel Janeček a jeho společnost RSJ.

Zdroj: Burzy & amp


Minulý týden se do velkých potíží dostala i americká finanční skupina Knight Capital. Ovlivněno bylo na 150 emisí na trhu a došlo ke ztrátě z obchodování ve výši 440 milionů dolarů. Výrazným způsobem to ohrozilo celkovou stabilitu firmy. Ta se pak musela dohodnout se svými největšími klienty na stabilizačních opatřeních.

Za problémy stála série technologických chyb, kdy nový systém firmy pro elektronické obchodování krátce po otevření burzy rychle nakupoval a prodával miliony akcií. Obchody vyhnaly cenu akcií vzhůru.

V roce 2010 způsobily chyby automatických systémů pro obchodování s akciemi masivní propad newyorské burzy. Trh tehdy během několika minut ztratil na hodnotě několik bilionů dolarů. Případ vyvolal vyšetřování amerických úřadů.