Juncker: Odchod Řecka z eurozóny bychom zvládli

Berlín - Odchod Řecka z eurozóny by byl podle lucemburského premiéra Jeana-Claudea Junckera pro eurozónu zvládnutelný, třebaže by nebyl žádoucí. Předseda euroskupiny se takto vyjádřil v německé televizi WDR. Řecko se snaží dostat z krize a vrátit se na finanční trhy, zatím se mu to ale nedaří a je závislé na pomoci od zahraničních partnerů. Aby nepřišlo i o tu, musí hledat další úspory. Řecký ministr financí Jannis Sturnaras dnes řekl, že země musí uspořit další 4 miliardy eur, aby se zavděčila Evropské centrální bance, Evropské komisi a Mezinárodnímu měnovému fondu.

Jean-Claude Juncker

„Z dnešního pohledu by to bylo zvládnutelné, to ale neznamená, že je to žádoucí. Neslo by to značná rizika, zejména pro obyčejné lidi v Řecku.“

Na otázku, zda může kategoricky vyloučit řecký „exit“ z eurozóny, Juncker odpověděl: „Nejméně do konce podzimu ano. A potom také.“ Řecko na začátku roku 2010 upadlo do dluhové krize a dostalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu pomoc 110 miliard eur (2,8 bilionu korun). Ta ale problém s předlužením země nevyřešila a letos mezinárodní věřitelé sjednali s Řeckem druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur. Evropští politici obhajovali v minulosti bezprecedentně nákladné záchranné balíky pro Řecko tím, že jeho kolaps by vedl k panice na trzích a do krize by uvrhl další evropské státy.

Řecko čekají další tvrdé škrty

Ovšem Atény v letošním roce výrazně zaostávají v plnění dohodnutého plánu úspor a reforem, což vyvolává stále početnější dohady o jeho odchodu z měnové unie. Poslední návštěva inspektorů tzv. trojky, tedy zástupců Evropské centrální banky, Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu, nicméně skončila s optimistickým výhledem. Podrobnosti se svět dovídá až nyní. Řecký ministr financí dnes uvedl, že Řecko musí do roku 2014 ušetřit v rozpočtu 11,5 miliary eur, aby mělo nárok na čerpání dalších částí záchranného úvěru. Z toho zadlužené zemi zbývá najít a seškrtat zhruba 4 miliardy.

Ilustrační foto
Zdroj: Angelos Tzortzinis/ISIFA/Getty Images

„Potřebujeme prosadit opatření nezbytná k záchraně země. Částka 11,5 miliardy eur je značná a ještě ji celou nemáme, chybí nám 3,5 až čtyři miliardy eur,“ uvedl Sturnaras. Jeden z vládních činitelů agentuře Reuters řekl, že lídři tří koaličních stran by chtěli zbylé úspory identifikovat do konce týdne a pak je pošlou trojce ke schválení.

Řecká vláda trojce slíbila škrty a strukturální reformy. Šéfové politických stran se pak vzdali
snah o odložení harmonogramu úspor. Řecko potřebuje nové peníze co nejdříve, aby bylo schopno dál splácet dluhy. Už koncem srpna bude potřebovat 3,2 miliardy eur na splacení dluhopisů. Peníze od mezinárodních věřitelů ale dostane nejdříve v září. Splatné dluhopisy jsou nyní ve vlastnictví ECB a evropští partneři slíbili, že najdou cestu, jak tento měsíc řecké finanční potřeby pokrýt.