Čeští zemědělci upouští od pěstování geneticky modifikované kukuřice

Praha – Plocha, na které se pěstuje geneticky modifikovaná (GM) kukuřice, se v Česku letos meziročně zmenšila o 40 procent na 3 080 hektarů z loňských 5 090 hektarů. Zemědělce od pěstování geneticky upravených plodin odrazují především přísné předpisy v EU. Takzvaná Bt kukuřice odolná proti škůdci zavíječi je jedinou v Evropě komerčně pěstovanou geneticky modifikovanou plodinou. Statistiku zveřejnilo ministerstvo zemědělství.

„Důvody poklesu ministerstvo nezjišťuje, ale lze usuzovat, že je způsoben například vysokou mírou administrativní zátěže pro pěstitele GM plodin, která je dána legislativou EU,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček. Pěstování GM plodin v Evropské unii podléhá speciální administrativě ukládající pravidla pro označování modifikovaných plodin a nakládání s nimi.

Ekologičtí aktivisté upozorňují, že geneticky modifikované plodiny mohou být nebezpečné lidskému zdraví a přírodě. Zastánci oponují, že mnohaleté vědecké výzkumy a testy po celém světě žádné z uváděných rizik neprokázaly. Server www.bio-info.cz však koncem července informoval o studii genetických vědců z londýnské King College. Geneticky modifikované produkty jsou podle ní zásadně škodlivé a představují riziko pro zdraví lidí i zvířat.

Nejvýraznější nárůst v pěstování GM plodin se letos čeká v Brazílii, která byla loni v rozsahu oseté plochy druhá na světě po USA. V Latinské Americe se biotechnologie omezují na sóju, kukuřici a bavlnu, v USA se pěstuje i modifikovaná cukrová řepa, vojtěška nebo dýně, uvedla organizace ISAAA.

Vydáno pod