Každý odpad má hodnotu - někdy i tisíce korun

Praha - Téměř půl milionu lidí v Česku nemůže dlouhodobě najít práci a další tisíce už ji ale ani nehledají. Nezaměstnaní se živí, jak se dá. Vedle příležitostných brigád si někteří založili živnost na tom, že prodávají to, co jiní chtějí vyhodit do kontejneru. Vydělat se dá takto i několik tisíc korun měsíčně a občas i domácí marmeláda. Firmám, které komunální odpad sváží na skládku, se však tyto aktivity nelíbí. Některé kontejnery proto bude hlídat placená ostraha.

„Na život to není. Že by se tím člověk uživil, to vůbec ne, je to spíš takový přivýdělek,“ komentuje své skromné živobytí pan Ruda. Kontejnery na pražských sídlištích začíná obcházet kolem sedmé ranní. Věci si bere přímo od lidí, z kontejneru je brát nesmí. V tom okamžiku už totiž patří městu nebo společnosti, která odpad sváží.  

Někteří lidé z okolí už Rudu znají a vědí, kdy se mají přijít na místní improvizovaný bazar podívat, aby si z něj pro sebe něco vybrali. Lucie Jedličková, šéfredaktorka odborného časopisu Odpadové fórum, hodnotí aktivity lidí, jako je pan Ruda, kladně. „Určitě je efektivnější, když si někdo potřebný vezme hrnec na ulici, než když skončí někde na skládce,“ myslí si.

Pan Ruda občas dostane peníze za to, že pomůže odpad do kontejneru odnést nebo si ho místní přímo najmou, aby jim pomohl se stěhováním. Jenže komunálním službám a často ani městům se tenhle druh podnikání nelíbí. „Většinou jsou to divné živly a nám to vadí hlavně kvůli nepořádku,“ tvrdí Jan Křesťan, vedoucí provozně ekonomického odboru Pražských služeb, které se o odpadky v metropoli starají.

Lucie Jedličková ovšem snahu překazit odpadovou živnost vysvětluje jinak. Pan Ruda a další jsou pro komunální služby konkurencí. „Téměř každý odpad má hodnotu. Ať už má skončit na skládce, nebo se má proměnit v elektřinu a teplo ve spalovně,“ soudí Jedličková. Pražské služby si chtějí nechat kontejnery ohlídat speciální ochrankou od poloviny léta.