Juncker: O tom, zda Řecko dostane více času, rozhodne „trojka“

Atény/Berlín - Zda Řecko dostane více času na zavedení reforem, které si dohodlo s mezinárodními věřiteli, bude záviset na obsahu zprávy, kterou vypracují zástupci tzv. trojky. Po setkání s řeckým premiérem Antonisem Samarasem to řekl předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker. Řecko chce více času, neboť jeho ekonomika je v recesi a prosazení reforem, kterými je podmíněno poskytnutí finanční pomoci, je za takových podmínek mnohem obtížnější. Jak řekl řecký premiér Antonis Samaras německému listu Bild, tento krok by Řecku pomohl vrátit se k ekonomickému růstu a mohl by zmírnit sociální dopady reforem a úspor.

Zdroj: ISIFA Autor: EPA/ALKIS KONSTANTINIDIS

„Musím zdůraznit, že záležet bude na výsledku mise 'trojky'. Budeme muset ještě projednat délku období a další záležitosti,“ podotkl Juncker. Zároveň varoval, že Řecko má poslední šanci vyhnout se státnímu bankrotu.

Šéf euroskupiny, která sdružuje ministry financí zemí eurozóny, Řecko vyzval, aby prosadilo úsporná opatření. Věrohodný plán na snížení deficitu veřejných financí je podle Junckera základní podmínkou k tomu, aby se země mohla spolehnout na další tranši úvěru. „Míč je teď na straně Řecka. Je to vlastně poslední šance a řečtí občané by to měli vědět,“ řekl Juncker.

Recese trvá pátým rokem

Samaras, který vede zemi v pátém roce recese a v době, kdy narůstá společenská i politická nespokojenost, se snaží zmírnit dopad rozpočtových škrtů na společnost tím, že usiluje o prodloužení času k provedení požadovaných reforem. „Dovolte mi být velmi otevřený: nepožadujeme další peníze. Stojíme za svými závazky a vyplníme všechny požadavky. Musíme posílit růst, protože tím se zmírní finanční mezery,“ prohlásil Samaras.

Antonis Samaras, řecký premiér:

„Všechno, co chceme, je trocha 'vzduchu k nadechnutí', abychom rozeběhli ekonomiku a zvýšili státní příjmy. Víc času neznamená automaticky víc peněz.“


Předpokládá se, že Samaras bude nadále lobbovat, aby Řecko dostalo dva roky navíc ke splnění požadavku na snížení rozpočtového deficitu pod tři procenta HDP. Nyní se počítá s termínem do konce roku 2014. Ani sám řecký premiér ale zatím neupřesnil, kolik času navíc chce. V roce 2011 mělo Řecko rozpočtový deficit 9,1 procenta HDP. V letošním roce mají Atény v plánu schodek snížit na 6,7 procenta hrubého domácího produktu.

Samaras má před sebou týden schůzek

Řeckého premiéra v tomto týdnu čeká ještě setkání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Přesvědčit je k ústupkům bude ale nejspíš velmi obtížné. „Podle našeho názoru nejsou ústupky možné. Ale počkáme na zprávu Trojky a pak uvidíme. Na základě podrobné analýzy se pak rozhodneme,“ podotkl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.

Inspektoři trojky, tedy Evropské centrální banky, Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu, se mají vrátit do země v září, aby dokončili svou zprávu o situaci Řecka. Tamní vláda se na příjezd horečně připravuje. Chce před jejich příjezdem dokončit nový plán úspor ve výši 11,5 miliardy eur.

Studie chicagské obchodní školy, kterou cituje řecký list Katimerini, ovšem upozorňuje, že silně zadlužené Řecko by nepotřebovalo další úspory, kdyby tamní podnikatelé alespoň jeden rok řádně odváděli daně. Příjmy soukromých lékařů či právníků a dalších samostatných podnikatelů v Řecku jsou podle studie ve skutečnosti téměř dvojnásobné, než se uvádí v oficiálních údajích. Stát v důsledku toho přichází ročně o 11,2 miliardy eur (téměř 280 miliard korun).

Řecko se podle Samarase snaží

Samaras zároveň vyzdvihl, že Řecko, které dostalo dva balíčky finanční pomoci, činí pokrok v tvrdých reformách, jež věřitelé požadují. Připustil ale, že se v minulosti mnohé udělalo špatně. „Děláme pokroky, snižujeme celkový počet státních zaměstnanců a já jsem rozhodl přijmout jen jednoho člověka za každých deset úředníků odcházejících do důchodu,“ uvedl.

Převážná část úspor by podle očekávání měla pocházet ze snižování výdajů na důchody, sociální příspěvky, platy ve veřejném sektoru a náklady ve zdravotnictví. Mezi úsporná opatření spadá i propuštění až 40 tisíc úředníků.

Případné vystoupení Řecka z eurozóny Samarase děsí

Řecké vystoupení z eurozóny, o němž před časem mluvili mnozí politici v Německu i jinde, by pro Řecko bylo noční můrou a snížilo by životní úroveň o dalších 70 procent, uvedl Samaras. „Znamenalo by to přinejmenším pět dalších roků recese a zvýšení nezaměstnanosti nad 40 procent. Noční můra pro Řecko: ekonomický kolaps, sociální nepokoje a nevídaná krize demokracie,“ dodal.

Spekulace o možném odchodu Řecka z eurozóny sílí ruku v ruce s tím, jak se zadlužené zemi nedaří provádět reformy, ke kterým se zavázala. Některé země, které Řecko drží finančně nad vodou, se zdráhají další peníze poskytnout, pokud neuvidí na straně Řecka nějaký pokrok. Jednou z těchto zemí je například Finsko. Neochota pomáhat ale opakovaně zaznívá také ze Slovenska a odpor proti pomoci sílí také v Německu.

Že by se odchod Řecka z eurozóny dal zvládnout, již připouští i ekonomové. „Odchod Řecka z (měnové) unie by až tak obtížný nebyl, je to totiž poměrně malá ekonomika v porovnání s eurozónou,“ soudí analytik společnosti Next Finance Martin Prokop. „Odchod Řecka by byl zvládnutelný,“ souhlasí člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen. Je však podle něj třeba počítat i náklady. „Bylo by to spojeno se ztrátou růstu a vyšší nezaměstnaností a bylo by to velmi drahé. Pro Řecko, pro Evropu jako celek a také pro Německo,“ upozornil.

Video Řecký premiér žádá víc času na reformy
video

Řecký premiér žádá víc času na reformy