Merkelová chce ještě letos začít pracovat na utužení integrace EU

Berlín/Brusel – Německá kancléřka Angela Merkelová pod tíhou doporučení od Mezinárodního měnového fondu (MMF) znovu důsledněji vyzývá k těsnějšímu sepětí unie. Podle deníku Spiegel, který cituje kancléřina poradce, usiluje o svolání Evropského konventu. Ten naposledy zasedal v roce 2003, kdy vypracoval návrh nové ústavy EU. Se stejným cílem nyní Merkelová vyzývá evropské státníky i nyní – dlouhodobě prosazuje politickou i bankovní unii, která se má přetavit například k větší kontrole rozpočtů členských států. Merkelová doufá, že se politici dohodnou na svolání konventu ještě tento rok, několik zemí ale s německou kancléřkou nesouhlasí.

Evropský konvent je dočasně svolané jednání, kterého se zúčastní členové Evropského parlamentu, komise i členských států. Jím dohodnutá smlouva se má podle Merkelové stát další stupněm k hlubší integraci. Berlín by se přitom rád domluvil na termínu zasedání už během prosincového summitu EU. Může se opírat o letos prosazený rozpočtový pakt, který 25 členským zemím ukládá přísná pravidla.

Dosud ale Merkelová příliš spojenců k prosazení konventu nezískala. Na nedávném neformálním setkání deseti ministrů zemí EU většina z nich německého šéfa diplomatů Guida Westerwelleho odmítla podpořit. Například Irsko prý nehodlá riskovat další komplikace spojené s referendem, které by v případě schvalování nové evropské smlouvy vypsalo. Také Polsko, ve většině případů spojenec Berlína, nevěří, že by v současnosti všech 27 zemí dospělo ke společné dohodě.

Podle představ Německa by měl nově například Soudní dvůr Evropské unie získat větší kontrolu nad rozpočty členských států a posuzovat ty, které nebudou dodržovat evropská fiskální pravidla.


Boj o integraci nebude pro Merkelovou lehký

V některých zemích, jako například v Británii, by podle odborníků tlak na hlubší integraci mohl posílit euroskeptické nálady. Německo je však přesvědčeno, že hlubší fiskální a politická unie je nutná pro navrácení stability do eurozóny a konsolidaci veřejných financí členských států.

„Ráda bych viděla více pravomocí pro Soudní dvůr EU nad státními rozpočty, ale mí kolegové s tím nesouhlasí. Na druhé straně požadují vytvoření eurobondů a sdílení dluhu v zemích eurozóny. Nechtějí se ale vzdát části své suverenity,“ prohlásila Merkelová v červnu.

Evropští představitelé nicméně učinili krok k větší integraci také na červnovém summitu v Bruselu, když se dohodli, že Evropská centrální banka bude mít na starosti dohled nad bankami v regionu a dali záchrannému fondu ESM pravomoci k rekapitalizaci problémových bank v eurozóně.

První Evropský konvent probíhal v letech 1999 až 2000 a dal vzniknout Chartě základních práv Evropské unie. Další mezivládní setkání proběhlo po více než deseti letech (únor 2002 – červenec 2003) a navrhlo novou evropskou ústavu. Její znění sice později nebylo prosazeno, ale stalo se základem pro Lisabonskou smlouvu.