Španělská vláda schválila vznik „špatné banky“

Madrid – Plán španělské bankovní reformy, jehož hlavní součástí je očištění bank od špatných úvěrů a toxických aktiv pomocí takzvané špatné banky, dostal vládní zelenou. Vytvoření konsolidační instituce je pro Evropskou unii podmínkou pro to, aby španělským bankám poskytla slíbenou pomoc v sumě až sto miliard eur (2,5 bilionu Kč). 

Vláda se tento týden dohodla s činiteli Evropské komise na konkrétní podobě „špatné banky“. Ta převezme od bank nesplácené úvěry a zejména toxická realitní aktiva, která po splasknutí realitní bubliny před čtyřmi lety ztratila většinu své hodnoty.  

Španělské banky jsou zatíženy problematickými aktivy v hodnotě 184 miliard eur, které jsou hlavní příčinou prohlubující se dluhové krize země. Potřebují urychleně záchranný program, protože nemají přístup k úvěrům z mezibankovního trhu a musí se spoléhat na podporu Evropské centrální banky. Nynější plán je již pátým kolem snahy o ozdravení bankovního sektoru v zemi od konce realitní krize, protože ztráty bank se stále zvyšují a banky jich přiznávají stále více.

Ministr hospodářství Luis de Guindos řekl, že problematické úvěry do realitního sektoru budou muset být při převodu do konsolidační banky oceněny takovým způsobem, aby nová instituce byla za dobu svého působení, tedy v horizontu 10-15 let, zisková. Ceny aktiv bude určovat španělská centrální banka a banky dostanou za převedená aktiva od vlády hotovost, dluhopisy nebo akcie.   

Luis de Guindos
Zdroj: ISIFA/EPA
Autor: Juan Carlos Hidalgo

Vláda rovněž podrobí domácí banky zpřísněné regulaci. Týkat se to bude zejména platů manažerů těch ústavů, které od státu dostanou finanční pomoc, řekl ministr podle agentury Reuters.

De Guindos uvedl, že objem finanční podpory, kterou „špatná banka“ dostane od evropských záchranných fondů, nebude příliš vysoký. Eurozóna v červnu Madridu slíbila pomoc pro bankovní sektor a přesná částka má být stanovena na základě komplexního nezávislého auditu španělských bank, který má být hotov příští měsíc.  

Španělsko je dalším adeptem na širší finanční pomoc, kterou dostalo od EU a mezinárodního měnového fondu již Řecko, Irsko a Portugalsko, protože jeho náklady na úvěry se v poslední době pohybují na dlouhodobě neudržitelné úrovni. Premiér Mariano Rajoy dříve naznačil, že o případné žádosti o pomoc ze záchranného fondu eurozóny bude země uvažovat až poté, co Evropská centrální banka zveřejní své plány zásahů na dluhopisových trzích.