Praha - Nepovolit průzkumy těžby břidlicového plynu do 30. června 2014 - to zaznělo na dnešním moratoriu ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, které bude následně předloženo ke schválení vládě. To se však nelíbí těžařům, kteří se podle informací České televize zřejmě společně obrátí na soud. Odpůrci těžby tohoto druhu plynu argumentují katastrofálním ohrožením přírody, hlavně zásob podzemní vody. Zastánci zase považují za hlavní přínos snížení ceny energie a nastartování upadající ekonomiky. Břidlicový plyn je zemní plyn (metan) vázaný hluboko v usazených horninách, které vznikly z nánosů bahna s příměsí organického materiálu na dně prehistorických moří.
Chalupa navrhuje nepovolit průzkumy břidlicového plynu do června 2014
Ministerstvo životního prostředí chce navrhnout vládě, aby vyhlásila moratorium na provádění průzkumů těžby břidlicového plynu v České republice. V praxi to znamená, že pokud by vláda souhlasila, tak by do 30. června 2014 nebylo vydáno žádné rozhodnutí o povolení průzkumu. V průběhu následujících měsíců chce ministerstvo schválit jasná pravidla hry, podle kterých by docházelo k posuzování povolování žádostí. Takto chce chránit Česko před potenciálními arbitrážemi.
Proti starostům a teď nově i ministerstvu životního prostředí stojí ti, které dobývání plynu živí. Příští dva roky nedostanou povolení k průzkumům nalezišť ani firmy, které chtějí v podzemí zplyňovávat uhlí. „Není možné uložit zákaz: tak a do teď se nebudou vydávat žádná rozhodnutí. To je nejenom protizákonné, ale i protiústavní,“ říká výkonný ředitel firmy Wildhorse Energy Roman Rácz.
Se zákazem těžby ministerstvo nesouhlasí. Podle ministra životního prostředí Chalupy by se tím Česká republika připravila o jedinečnou možnost zjistit, kolik břidlicového plynu se na našem území nachází. Proti průzkumu a těžbě se postavili ekologové, hejtmani, radnice i obyvatelé lokalit, kde by zásoby plynu mohly být. Senátoři už připravili novelu, která by těžení břidlicového plynu zakázala. Horní komora by ji měla projednávat po krajských volbách. Ministerstvo chce do konce příštího roku vypracovat analýzu o dopadech používaných metod průzkumu. Využít chce i zkušenosti ze sousedního Polska.
Petr Mědílek, starosta Červeného Kostelce - obce, které by se těžba dotkla
„My bychom radši slyšeli, že veškerá těžba i průzkum budou zakázány úplně.“
Někteří starostové se obávají, že za necelé dva roky se nestihnou zavést potřebné normy. Jde například o horní zákon nebo zákon o posuzování vlivu na životní prostředí. A právě dopady na krajinu budou mezi hlavními výtkami, které chtějí zastupitelé posílat v rámci připomínkového řízení, které nyní bude probíhat. Dotčené obce navíc považují dvouletou lhůtu za pouhé oddálení problému. Jako šalamounské řešení označila situaci berounská starostka Šárka Endrlová. „Vidím za tím pouze snahu zchladit vášně, nikoliv skutečné řešení. Nerozumím tomu, proč se ministerstvo potřebuje rozmýšlet, jestli může být metoda hydraulického frakování během dvou let méně škodlivá.“
Těžba břidlicového plynu
Průzkum = stovky milionů korun
Už jen průzkumy jsou velmi nákladné, podle Chalupy je nutné počítat se stovkami milionů korun. Samotná stavba jedné těžební věže se pohybuje kolem několika desítek milionů korun. Zájem o průzkum mají podle dostupných informací tři firmy.
Dvouletá „stopka“ platí i pro podzemní zplyňování uhlí
Dvouleté moratorium se netýká pouze těžby břidlicového plynu, ale taky například podzemního zplyňování uhlí. Odborníci z ministerstva teď zpracovávají analýzu, jaké dopady má těžba například v Polsku nebo Americe. Zároveň chystají novely zákonů, které by měly zpřesnit pravidla pro budoucí průzkum nerostného bohatství v Česku.
Žádná ložiska zatím známa nejsou
Podle ředitele ministerského odboru geologie Martina Holého v Česku zatím nejsou známa žádná ložiska břidlicového plynu. Už dřív se mluvilo o tom, že by se mohl nacházet na Náchodsku, Trutnovsku, ale možná i na Berounsku a Valašskomeziříčsku. Holý uvedl, že firmy by musely nejdřív udělat rešerše a následně lokalitu mapovat pomocí povrchových metod. Trvalo by to zhruba rok či dva. Poté by přišel na řadu vrt o hloubce jeden až tři kilometry. Měření by zabrala několik měsíců.
Možné lokality těžby v ČR
- oblast mezi Přerovem, Kopřivnicí a Vsetínem
- Trutnovsko vč. Broumovského výběžku
- moravské lokality, kde se dnes již těží plyn a ropa (Hodonín, Břeclav a okolí Karpat)
- oblast mezi Berounem a jihozápadním okrajem Prahy
Kde se břidlice nachází
Břidlice, které mají ekonomicky využitelné množství plynu, se nacházejí tři až šest kilometrů pod povrchem, kde je teplota natolik vysoká, že z většiny organického materiálu vznikne zemní plyn. Část vytvořeného plynu se drží v přirozených zlomech, část se nachází v pórech a část se navázala na organický materiál. Plyn, který je ve zlomech, je uvolněn při těžbě okamžitě. Ten, který se navázal na organický materiál, se do vrtu uvolňuje postupně.
GALERIE
videogallery_262815