Církevní restituce a DPH: Najde vláda ve sněmovně dostatek hlasů?

Praha – Vyrovnání s církvemi, daňové změny včetně zvýšení daně z přidané hodnoty a vznik druhého pilíře důchodového systému patří ke klíčovým zákonům, které budou poslanci projednávat na schůzi sněmovny začínající právě dnes. Klíčové zákony už poslanci jednou schvalovali, Senát, kde má většinu opozice, nicméně návrhy zamítl a vrátil je Poslanecké sněmovně. Vláda nyní ve sněmovně potřebuje 101 hlasů na přehlasování senátního veta. Zda se jí podaří získat dostatečnou podporu pro všechny předlohy, není jasné. Na programu schůze je mimo jiné i hlasování o vydání Davida Ratha k druhému trestnímu stíhání.

Vládní stabilizační balíček

Jednou z nejdiskutovanějších součástí stabilizačního balíčku je zvýšení daně z přidané hodnoty na 15 a 21 procent pro roky 2013 až 2015. Dále vláda do balíčku přibalila také například omezení výdajových paušálů, v rámci kterého by živnostníci užívající paušály v budoucnu nemohli uplatňovat daňovou slevu na děti a manželku. Balíček dále obsahuje také tzv. solidární zvýšení daně. Jde o sedmiprocentní daň pro lidi s příjmem nad 100 tisíc korun měsíčně. Současně s tím ruší stropy u pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro roky 2013 až 2015.

Premiér Petr Nečas (ODS) označuje stabilizační balíček za klíčový vládní návrh a podmínku pro sestavení úsporného rozpočtu, díky kterému se má podařit srazit deficit pod 3 procenta HDP. Zatím ale není jisté, zda balíček najde ve sněmovně dostatečnou podporu. Vládní strany – ODS, TOP 09, LIDEM – mají ve sněmovně 100 poslanců. Na přehlasování senátního veta jich ale potřebují 101. Navíc není ani jisté, zda novelu při opakovaném hlasování podpoří všichni poslanci vládních stran.

Proti by se mohl postavit například poslanec ODS Petr Tluchoř. Ten tvrdí, že balíček je špatný a jde proti programu ODS. „Zvyšování daní v době krize nefunguje, dusí ekonomiku, a navíc je v rozporu s programem a sliby ODS,“ zdůraznil Tluchoř. Jak se nakonec rozhodl, zatím neuvedl. Není přitom zdaleka jediný, kdo má o stabilizačním balíčku pochybnosti. Výhrady už dříve dal najevo poslanec Boris Šťastný, návrh se nelíbí ani předsedovi rozpočtového výboru Pavlu Suchánkovi. Vláda navíc v této věci nemůže spoléhat ani na podporu bývalých občanských demokratů Pavla Béma a Michala Doktora.

Pro ovšem zřejmě bude hlasovat poslanec VV a starosta Litvínova Milan Šťovíček. „Domnívám se, že v programovém prohlášení vlády je řada věcí, pro které jsem kandidoval a dostal důvěru. Věcem veřejným se je podařilo dostat do programového prohlášení vlády, tudíž se domnívám, že je mojí povinností pro ně hlasovat,“ uvedl.

Zvláště u DPH nicméně pochybnosti zaznívají i přímo z ministerstva financí. „Je to kompromis. Z tohoto nepopulárního opatření nikdo nadšen není ani v ODS, ani na ministerstvu financí,“ přiznal v rozhovoru pro ČT24 náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Za „nerozumný tah“ pak plány na zvýšení DPH označil i prezident Václav Klaus.

Historický vývoj DPH od roku 1993
Zdroj: ČT24

Církevní restituce

Kritice i z vlastní strany čelí Nečas rovněž v otázce vyrovnání s církvemi, zákon navíc podobně jako stabilizační balíček narazil také u Klause. Ten žádá od premiéra osobní garanci, že vyrovnání s církvemi neprolomí hranici restitucí z 25. února 1948. Záruka premiéra bude podle Klause zásadní pro to, aby zákon případně podepsal.

Návrh zákona počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.

Spory otřásají také energetickými štítky

Poslance na 45. schůzi sněmovny čeká také další hlasování o novele zákona o hospodaření s energií, která zavádí energetické štítky na budovách. Tato novela sice bez problémů prošla Senátem, vrátil ji ale prezident republiky a na přehlasování jeho veta sněmovna taktéž potřebuje 101 poslanců. Podle Klause zavedení nových pravidel vyplývajících z evropské směrnice prodraží výstavbu veřejných budov i soukromých bytů a domů. To pak podle něj zatíží rozpočty státu, krajů, obcí i jednotlivých domácností a zvýší i cenu bydlení. Na snížení energetické náročnosti budou podle něj profitovat jen obchodníci s technologiemi stejně jako ti, kteří štítky budou přidělovat.

Řada odborníků si nicméně novelu chválí. Štítky podle nich poskytnou kupujícím či nájemcům představu o nákladech na energie. Do ceny bytů a domů se přitom podle nich příliš nepromítnou. Cena štítku se bude podle předsedy správní rady SEVEN Jaroslava Marouška odvíjet od velikosti stavby. Například u bytových domů může vyjít na tisíc až dva tisíce na byt. „Myslím si, že se to úplně ztratí,“ soudí Maroušek.

Experti o energetických štítcích

„Lidé si při pořizování nemovitostí budou moct porovnat, jaká ze srovnávaných budov je energeticky úspornější,“ upozornila specialistka na právo nemovitostí Lenka Němcová.

„Ani odborník není schopen rychle rozeznat, jak je budova postavená. Pokud nemáte v ruce detailní informace, tak to nerozeznáte. Řádově možná ano, ale podrobně ne,“ uvedl předseda správní rady SEVEN Jaroslav Maroušek.


Důchodová reforma

V neposlední řadě budou poslanci na schůzi sněmovny, která začíná dnes, jednat také o zákonu, který umožní vznik druhého pilíře důchodového systému od ledna 2013. I s tím narazila vláda v Senátu. Opoziční ČSSD totiž požaduje, aby vláda reformu alespoň o tři roky odložila. Má k ní celou řadu výhrad. Sociální demokraté například tvrdí, že převodem peněz na individuální účty občanů přijde o část peněz na výplatu současných penzí. Existuje podle nich také nebezpečí, že fondy zkrachují a lidé i stát o vložené prostředky přijdou. U této novely ale zřejmě vládu boj o hlasy nečeká, na rozdíl od stabilizačního balíčku a restitucí by ji mohli podpořit i někteří poslanci z řad Věcí veřejných.

V rámci druhého pilíře důchodového systému si budou moci lidé převést 3 procenta z částky, kterou odvádějí na sociální pojištění, na individuální účty u penzijních společností pod podmínkou, že si další dvě procenta přidají ze svého.