Jak se vyrábí pančovaný alkohol, kterého je na trhu až 20 procent?

Praha - Lihovarnická unie odhaduje, že falešný alkohol zaujímá 15 až 20 procent z celkové výroby alkoholu v České republice. ČT24 to potvrdil Vladimír Steiner z Unie výrobců lihovin s tím, že jde o údaj z průzkumů, které má unie k dispozici. Státní rozpočet je tak podle odhadu Steinera chudší asi o miliardu korun ročně. Z vyčištěného lihu se v ilegálních továrnách vyrábí hlavně vodka a rum. Tisíc litrů denaturovaného lihu ilegální výrobce vyčistí za hodinu a vytvoří z něj dva a půl tisíce litrů čtyřicetiprocentní vodky.

Vladimír Steiner

„Při podomácku vyráběném destilátu nemohou hrozit takové zdravotní potíže, které by znamenaly smrt, protože hranice methanolu při takové výrobě jsou podstatně nižší. Může dojít k poškození zdraví, ale nezpůsobí to smrt.“


Výchozím produktem pro nelegální výrobu alkoholu je denaturovaný líh. Nejčastěji se dováží z Polska, nemalou část si ale obchodníci zcela legálně kupují od českých lihovarů. Přidávají se do něj určité látky, aby se líh mohl prodávat výhradně pro technické účely. Tyto přísady, v Čechách nejčastěji bitrex, solventní nafta, petrolej nebo benzin, mají zabránit v jeho konzumaci. Dodají totiž zápach, odpornou chuť a zároveň je nelze odstranit. Ilegální výrobci do takto upraveného denaturovaného lihu sypou přísady, jako je savo nebo chlornan sodný, který se jinak používá k čištění bazénů. Ti zodpovědnější z ilegálních výrobců výslednou tekutinu ještě přefiltrují přes vrstvu aktivního uhlí.

Takto vyčištěný líh je znovu poživatelný, podle odborníků však rozhodně není zdravotně nezávadný. V roztoku zůstávají dusíkaté sloučeniny, které jsou považovány za významné karcinogeny a nebezpečné alergeny. Čím hůře podvodníci „čistí“, tím větší je zdravotní ohrožení pro konzumenty - zejména játra a ledviny jsou pak vystaveny velkému zatížení.

„Takový líh rozhodně nepatří zpět do potravního řetězce. I po oddenaturování v něm zůstávají rezidua denaturačních prostředků, které mají několikanásobně vyšší škodlivý účinek na lidský organismus než samotný ethanol,“ komentoval už v roce 2010 pro Aktuálně.cz situaci kolem výroby „černého“ alkoholu profesor Karel Melzoch, děkan Fakulty potravinářské a biochemické technologie na VŠCHT.

(aktuálně.cz)


Na úpravách alkoholu se podílejí stovky lidí na desítkách nenápadných, skrytých míst, jako jsou zejména bývalé cukrovary nebo kravíny. Hospodští a majitelé obchodů podle Aktuálně.cz dobře vědí, o čem je řeč. Obchody probíhají často bez faktur, kolků a podezřele lacino. Vědí, že jde o falešný či nezdaněný alkohol, neznají ale výrobce. Hospodští pak nalévají z už otevřených láhví, takže odpadá problém s kolky, vinětami a nepůvodními uzávěry. Nepoctivý výčepní koupí od překupníka levný alkohol ve velkém, třeba v barelu, a pak si jej přelije do značkových lahví.