Itálie si o pomoc neřekne, Španělsko zatím váhá

Řím - Italské úrokové sazby klesly, a Itálie se tak už příští rok vrátí k růstu. Díky příznivému vlivu nižších úvěrových nákladů nemusí žádat Evropskou centrální banku (ECB) o pomoc, ujistil v rozhovoru pro televizi CNBC italský premiér Mario Monti. Horší to možná bude se Španělskem, které pomoc stále zvažuje. Podle tamního premiéra Mariana Rajoye ale rozhodnutí nepadne dřív než koncem října. S dluhovou krizí se Evropa potýká již přes dva roky. V současné chvíli řeší německý ústavní soud námitky proti německé ratifikaci fiskálního paktu, který bez připojení Berlína nemůže začít fungovat.

ECB dala Itálii naději

„Čekám, že růst se obnoví zejména díky poklesu úroků, protože nepřiměřeně vysoké sazby u italských vládních dluhopisů stále ještě neodrážejí novou a zlepšenou situaci italské ekonomiky a veřejných financí,“ uvedl Monti. Italská ekonomika je již rok v recesi. I v letošním roce očekávají analytici její pokles o 2,0 až 2,4 procenta. Ministr financí Vittorio Grilli minulý týden uvedl, že vláda ještě tento měsíc vydá nové odhady pro letošní rok, které se budou pohybovat zhruba na úrovni předpovědí trhu.

Naděje na zmírnění dluhové krize v eurozóně a snížení vysokých úvěrových nákladů Itálie a Španělska podnítilo zvláště čtvrteční rozhodnutí ECB o zahájení programu neomezených nákupů dluhopisů. „Pokud se trh eurozóny díky tomuto oznámení zklidní, půjdou zřejmě úroky z italských dluhopisů dolů a my tento nástroj potřebovat nebudeme,“ ujistil Monti. Výnosy z italských a španělských dluhopisů po oznámení ECB skutečně klesly. Výnosové rozpětí italských desetiletých obligací proti německým se snížilo poprvé od dubna pod 3,5 procentního bodu.

Španělsko zatím váhá, žádné rozhodnutí nepřijalo

Zatímco Itálie si věří, Španělsko má v otázce případné pomoci méně jasno. Rajoy uvedl, že nejdříve je třeba zjistit, jaké by byly podmínky pomoci, teprve potom může Španělsko uvažovat o tom, zda ji přijmout, nebo ne. Je třeba zvážit, zda by případná půjčka byla pro 47 milionů Španělů přínosná, nebo ne. Rajoy dále upozornil, že rozhodnutí o přijetí pomoci nepadne před regionálními volbami v Galícii a Baskicku, které jsou naplánované na 21. října.

Kvůli vysokým nákladům na obsluhu dluhu patří Španělsko k zemím nejohroženějších dluhovou krizí v eurozóně. Koncem minulého týdne nicméně náklady, které musí Španělsko platit za obsluhu svého dluhu, klesly. Úrokové výnosy z desetiletých španělských dluhopisů se poprvé od května propadly pod šest procent. V létě byly nad sedmi procenty, což je hranice, kterou investoři považují za dlouhodobě neudržitelnou.

Eurozónu čekají v boji s krizí další bitvy

Aby ale vůbec případná pomoc pro Španělsko připadala v úvahu, musí eurozóna vybojovat v tomto týdnu ještě dvě bitvy. Volby v Holandsku, jejichž předpokládaný vítěz je proti záchrannému fondu eurozóny, a středeční rozhodnutí německého ústavního soudu o tom, zda může země přijmout vznik stálého záchranného fondu.

Ústavní soud podle analytiků pravděpodobně záchranný fond ve výši 500 miliard euro schválí. „Mezi investory převládá přesvědčení, že soudci nepůjdou ostře proti politikům a nový záchranný mechanismus posvětí. Mohou si ale nadiktovat řadu dodatečných podmínek pro využívání peněz z ESM. Pro Angelu Merkelovou by bylo noční můrou, kdyby kvůli ESM musela sahat na německou ústavu nebo dokonce žádat Němce o souhlas v referendu,“ upozornil hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Kritici záchranného fondu ESM tvrdí, že pokud jej Německo ratifikuje, sníží se tím ústavní pravomoci parlamentu při rozhodování o způsobu využití peněz daňových poplatníků.

Dluhovou krizi řeší Evropa už přes dva roky

2. května 2010 byla Řecku schválena první tříletá pomoc ve výši 110 miliard eur - od eurozóny 80 miliard eur a zbytek od Mezinárodního měnového fondu (MMF).

9. května 2010 se ministři financí EU dohodli na vytvoření Evropského fondu finanční stability (EFSF) - systému garancí za úvěry v objemu 440 miliard eur. Fond začal fungovat jako společnost pod lucemburským právem 4. srpna 2010.

21. listopadu 2010 odsouhlasili ministři financí eurozóny pomoc pro Irsko, jehož rozpočtový deficit rekordně vzrostl kvůli nákladné záchraně bank po světové finanční krizi. Irsko si nakonec půjčuje jen asi 67,5 miliardy eur z 85 nabízených, zbytek si zajistilo úsporami ve vlastním rozpočtu.

3. května 2011 uzavřelo s EU a MMF dohodu o tříleté pomoci 78 miliard eur i Portugalsko. Pomoc představuje asi 45 procent portugalského HDP, tedy zhruba stejně jako předchozí pomoc EU Řecku a Irsku.

21. července 2011 navýšil mimořádný summit eurozóny garance EFSF za úvěry na 780 miliard eur a schválil nové nástroje pro tento fond. Byla podepsána dohoda o vzniku Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) který počítá se zárukami 700 miliard eur a má být otevřen i zemím Unie mimo eurozónu.

9. prosince 2011 se summit EU dohodl na předsunutí ESM z roku 2013 na polovinu roku 2012, a tím na jeho dočasné paralelní existenci s EFSF (původně ho měl nahradit). Nad oběma fondy dostane kontrolu Evropská centrální banka (ECB).

13. prosince 2011 začalo platit zpřísnění rozpočtových pravidel, které zahrnuje i automatičnost sankcí. K jejich odvrácení teď musí souhlasit většina vlád. Dosud byla naopak většina nutná k jejich zavedení.

21. února 2012 byl schválen druhý záchranný balík pro Řecko ve výši 130 miliard eur (3,3 bilionu korun).

2. března 2012 byl podepsán nový pakt rozpočtové kázně (fiskální pakt), podle kterého mají země eurozóny zakotvit do svého práva pravidlo vyrovnaných, či přebytkových rozpočtů. Z EU nepodepsali jen Británie a Česko.

25. června 2012 požádalo o finanční pomoc Španělsko. Na rozdíl od ostatních zemí má až 100 miliard eur směřovat jen do španělského bankovního sektoru. Ve stejný den Kyperská vláda oznámila, že se rozhodla požádat EU o finanční pomoc i ona. Kypr má problémy v bankovním sektoru, protože jeho banky mají rozsáhlé úvěry v padající řecké ekonomice.

28.-29. června 2012 se summit EU dohodl na jednotném bankovním dohledu a přímé rekapitalizaci bank ze záchranného fondu ESM, aniž by se tím zvyšoval rozpočtový schodek dané země. Návrhy o bankovním dohledu, který by měla vykonávat ECB, nastíní předseda Evropské komise José Barroso ve středu.

10. července 2012 se německý ústavní soud začal zabývat námitkami proti německé ratifikaci fondu ESM a fiskálního paktu. Bez připojení Berlína nemůže ESM začít fungovat.

11. září 2012 odmítl německý ústavní soud stížnost vládního poslance Petera Gauweilera na program nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou, kterou chtěl oddálit středeční rozhodnutí soudu, zda Německo může přijmout stálý záchranný fond eurozóny ESM a fiskální pakt Evropské unie.