Vláda jednání o rozpočtu odložila, stejně tak i energetickou koncepci

Praha - Na stoly ministrů zamířil návrh státního rozpočtu na příští rok a podle očekávání jeho projednávání vláda odložila. Stejně tak učinila i s návrhem aktualizace státní energetické koncepce, která v příštích letech spoléhá na větší využití jaderné energie. Přerušila rovněž jednání o surovinové politice ČR. Naopak zelenou dostal návrh systemizace počtu policistů, který připravil policejní prezident Martin Červíček. 

Vláda podle očekávání dnes odložila projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok. Umožňuje jí to fakt, že poslancům schválený návrh rozpočtu musí předložit do konce září a sněmovna by ho pak měla schvalovat od středy 12. prosince.

Letos tento proces nicméně komplikuje šestice poslanců ODS, kteří v rozporu s koaliční dohodou nezvedli ruce pro stabilizační balíček. „Vládě nic jiného nezbývá než schválit rozpočet, protože do 30. září ho musí dát do sněmovny. Proto jí nezbývá než doufat, že se dohodne na (stabilizačním) balíčku s těmi šesti rebely ODS, protože jinak nebude moct splnit rozpočet na příští rok,“ připomněl redaktor ČT Petr Vašek. Pokud by vláda ve stanoveném termínu rozpočet neschválila, porušila by sama zákon.

Celkové výdaje rozpočtu na příští rok ministerstvo financí v návrhu naplánovalo na necelých 1,185 bilionu korun a příjmy na 1,085 bilionu. Letos jsou naplánovány výdaje necelých 1,190 bilionu korun. Deficit rozpočtu by tak měl příští rok podle návrhu klesnout na 2,9 procenta hrubého domácího produktu.

Miroslav Kalousek, ministr financí (TOP 09)

„Vláda si neumí představit, že by předložila balíček s vyšším deficitem a nesplnila tak svoji strategii snižování deficitu.“


Některá ministerstva se musí podle návrhu uskromnit v příštím roce méně, některá více. Zhruba o pět miliard má přijít ministerstvo zemědělství. Naopak poměrně výrazně narůstá rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí, které si polepší zhruba o 10 miliard. Rozpočet Drábkova resortu bobtná zejména kvůli vysokým výdajům na důchody.

Návrh například počítá s tím, že by měly příští rok v průměru o jedno procento růst platy učitelů, o dvě procenta se má naopak snížit průměrný plat policistů. Návrh také počítá s příjmy ze stabilizačního balíčku, který ale sněmovna zatím zamítla. Součástí balíčku je například zvýšení DPH na 15 a 21 procent nebo omezení užívání výdajových paušálů pro živnostníky i solidární daň pro bohaté. DPH se přitom bude měnit i v případě, že balíček nakonec neprojde. Stále totiž platí zákon, který obě sazby DPH od ledna sjednocuje na 17,5 procenta. Krom toho by neschválení balíčku znamenalo rozpočtové provizorium.

Video Vláda rozjíždí debatu o rozpočtu
video

Vláda rozjíždí debatu o rozpočtu

Odloženo bylo i  projednávání energetické a surovinové koncepce

Nová energetická koncepce, jejíž projednávání bylo vládou na dva týdny přerušeno, má vytyčit směr, jakým se česká energetika bude ubírat v příštích 20 až 30 letech. Materiál se již připravuje několik let a doznal řadu změn pod různými ministry průmyslu a obchodu. Různé podnikatelské skupiny se také snažily v rámci koncepce prosadit své zájmy. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) je hlavním smyslem koncepce modernizovat českou energetiku a zajistit bezpečné dodávky energií za přijatelné ceny pro domácnosti i průmysl.

Koncepce počítá s tím, že využití jádra poroste po dostavbě dalších bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Tyto dva zdroje by měly pokrýt více než polovinu výroby elektřiny. Naopak využití uhlí se má postupně v příštích letech snížit zhruba na jednu třetinu proti současnosti. Většina uhlí má jít do tepláren, zvýší se účinnost jeho spalování a zastaralé uhelné zdroje budou odstaveny.   

Citlivou otázkou prolomení těžebních limitů uhlí se zabývá takzvaná surovinová koncepce. Podle ní Česko vydrží do roku 2035 bez prolomení limitů. Pak ale podle materiálu bude nutné využít uhlí za limity, aby byla zachována funkčnost teplárenského systému. Kroky nezbytné k přípravě využití části uhelných zásob za dnešními limity je podle dokumentu nutné podniknout nejpozději do roku 2016.

Vláda schválila Červíčkem navržené počty policistů pro rok 2013 

Naopak zelenou dostal návrh systemizace počtu policistů, který připravil policejní prezident Martin Červíček a předložil ministr vnitra Jan Kubice. Na mzdy policistů chce nový policejní prezident podle aktuální předkládací zprávy 14,3 miliardy korun, což se sociálním a zdravotním pojištěním činí zhruba 19,3 miliardy korun. Konečná částka je o 440 milionů korun nižší než původní požadavek bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho. Tomu kabinet v červenci vrátil jeho návrh k přepracování. Lessy mezitím v čele policie skončil.   

Jeho nástupce Červíček chce necelou půlmiliardu ušetřit zejména snížením počtu vedoucích na krajských ředitelstvích i na policejním prezidiu nebo omezením přesčasů příslušníků sboru. Současný počet policistů je zhruba o dvě stovky nižší, než obsahuje Červíčkův návrh. K 1. srpnu bylo ve služebním poměru 38 787 mužů a žen.   

Počty hasičů se naproti tomu nezmění, zůstanou na hranici 9 330 mužů a žen. V rámci vnitřní reorganizace má být ale zrušeno 300 míst z nevýjezdové části sboru a o toto číslo budou doplněny výjezdové jednotky. Tím mají být omezeny odpracované přesčasy, které jsou lépe placené. Přes 31 milionů korun pak chtějí požárníci ušetřit snížením počtu občanských zaměstnanců o 136 lidí.