OECD: Česko světově čtvrté ve spotřebě čistého lihu na osobu

Praha - Podle nejaktuálnějších dat OECD je Česká republika čtvrtou zemí s nejvyšší konzumací čistého lihu na osobu starší patnácti let. Průměrný Čech vypije 12,1 litru čistého lihu ročně. Nejvíce alkoholu se spotřebuje v pivu. Spotřeba zlatého moku sice klesá, ale pijí se zas silnější piva. Pozadu nejsme ani v pití vína – jeho spotřeba od roku 1989 významně roste. Současná prohibice pivovarníkům a vinařům přeje, naopak výrobce silnějších lihovin škrtí. Obchodním řetězcům i menším obchodníkům už způsobila ztrátu 150 milionů korun.

Dostupnost alkoholu roste. Největší nárůst je u značkového dvanáctistupňového sudového piva. Kontinuální nárůst ukazuje i klasické desetistupňové pivo. Drobný nárůst je rozpoznatelný také u tuzemáku. Naopak dostupnost vín je rozkolísaná.

Jak se vyvíjí spotřební daň, aneb kolik se sype do státní kasy

Na spotřební dani z alkoholických nápojů se dlouhodobě vybírá částka kolem 10 miliard korun ročně. Podle studie je zřetelné, že nejvíc se vybere na minerálních olejích a pak hned na cigaretách. Podíl výběru z vína na významnosti ztrácí.

Pití alkoholu rozpočet státu značně zatěžuje

  • V oblasti léčby chorob způsobených alkoholem jsou odhadované roční náklady systému 2,6 miliardy korun. Tyto náklady nejsou veřejnému zdravotnictví nijak kompenzovány.
  • Ještě vyšší přímé náklady jsou v případě alkoholu odhadovány v důsledku porušování zákonů a páchání přestupků. Naši policii, soudy, státní zastupitelství a podobně takto alkohol ve společnosti přijde ročně na přibližně 5,5 miliardy korun.
  • Předčasná úmrtí v důsledku spotřeby alkoholu především znamenají pro stát výpadek na straně daňových příjmů, ačkoli je pravdou, že zároveň přináší snížení nákladů na důchodový systém.

Obchodníkům dělá prohibice hluboké vrásky - počítají škody

Obchodníci budou po státu požadovat náhradu škody, pokud bude prohibice trvat delší dobu. Zákaz prodeje lihovin tvrdě dopadá hlavně na specializované obchody s alkoholem, kterým se obrat propadl o desítky procent. Velké obchodní řetězce přicházejí kvůli zákazu prodeje lihovin denně o miliony na tržbách.

„V řetězci Coop tvoří prodej lihovin asi dvě procenta obratu, denní ztráta na výnosech z prohibice se tak pohybuje kolem 300 000 korun,“ řekl šéf řetězce Zdeněk Juračka.   Tuzemské restaurace přicházejí kvůli prohibici na tržbách každý den v průměru o 15 až 20 procent.


Tvrdému alkoholu na nějakou dobu odzvonilo, vinaři a pivaři si mnou ruce

Tvrdý alkohol uklidili z regálů do krabic i menší prodejci, restaurace či vinotéky. Prázdná místa po láhvích alkoholu tak musí vyplnit náhradní výzdoba - zákazníci ve velkém objednávají víno a pivo.

„Po zavedení prohibice nám skokově vzrostly objednávky. Nárůst evidujeme v desítkách procent. Zákaz tvrdého alkoholu vnímáme jako ideální příležitost, jak některé zákazníky přivést k vínu,“ říká Lucie Krajná, majitelka společnosti Bon Vivant.

Likérky reagují na prohibici - mění třeba výrobní strategie

Tuzemské likérky začaly ihned reagovat na omezení dovozu lihovin na Slovensko. Některé mění své výrobní plány a nahrazují původní výrobky zbožím pro jiné trhy. S pomocí oborového sdružení se snaží apelovat na evropské orgány kvůli zmírnění dosavadního zákazu prodeje v Česku. Legální výrobci si zároveň stěžují, že ačkoli řadu let upozorňují na černou výrobu, nakonec na to doplatí jen oni.

Slovensko, podobně jako dříve Polsko, zakázalo dovoz a prodej českého alkoholu od dnešních 17:00. Podle mediálního zástupce největší české likérky Stock Jiřího Janouška podlehly zřejmě slovenské státní orgány tlaku domácích výrobců lihovin, kteří se snaží využít situace.

„Drtivá většina alkoholu z ČR je na Slovensku ve standardním spotřebitelském balení od renomovaných výrobců a tato známá jména nepředstavují pro slovenského spotřebitele žádné nebezpečí nebo problém,“ dodal Janoušek.