Poslanci prosadili energetické štítky, ty vyvolávají smíšené reakce

Praha – Poslanci nakonec přehlasovali veto prezidenta Václava Klause a vyslovili se pro zákon, který zavádí označování budov energetickými štítky. Sněmovna také rozhodla, že zpřísnění podmínek pro exekuce má platit ve sněmovním znění. Poslanci zamítli úpravy Senátu, který chtěl zavést např. princip teritoriality.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Tomáš Hájek

Poslanci schválený zákon zavádí označování budov energetickými štítky. Energetické štítky na budovách, které si vyžádala směrnice EU, mají informovat zájemce o spotřebě energií a mají tak vést k jejich úsporám. 

Energetické štítky mají podle zákona od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji bytů. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.


Dnešní hlasování poslanců přivítala iniciativa Šance pro budovy, která sdružuje 180 firem z oblasti energeticky šetrného stavebnictví. „Stavební sektor zaměstnává zhruba 260 tisíc lidí a má nejlepší prorůstový potenciál pro českou ekonomiku. Sněmovna ho přehlasováním prezidentského veta zachránila před nejistotou,“ uvedl koordinátor iniciativy Petr Holub.  

Prezident Klaus novelu zákona o hospodaření energií vetoval, protože podle něj ukládá na základě nejasné terminologie řadu zákonem vynutitelných povinností. Na jeho stranu se přiklonil i generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol

„Novela zákona se úplně míjí účinkem. Konkrétní energetické náklady konkrétního bytu či domu s přesností, řekněme, na stokoruny totiž z žádného energetického štítku stejně nevyčtete, na to budete stále potřebovat skutečné faktury za spotřebované energie.“


„Lidé budou zpočátku energetickými štítky zmateni, protože jediné, co je u případné koupě nemovitosti zajímá, je informace, kolik budou měsíčně za energie platit. Nyní je tedy nutné naučit zájemce o nemovitost převádět hodnoty jednotlivých štítků do peněžních částek,“ prohlásil výkonný ředitel realitní kanceláře RE/MAX Hanuš Němeček. 

Sloužit mají zejména zájemcům o koupi nebo pronájem nemovitosti. Podle prezidenta Václava Klause však zavedení nových pravidel vyplývajících z evropské směrnice prodraží výstavbu nejen veřejných budov, ale i soukromých bytů a domů. To pak podle něj zatíží rozpočty státu, krajů, obcí i domácností a zvýší cenu bydlení. 

Novela v každém případě znamená pro tuzemský realitní trh zásadní změnu, uvedl advokát společnosti Ambruz & Dark/Deloitte Legal Martin Bohuslav. Totéž si myslí i odborník na inspekce nemovitostí Ctibor Hůlka z projektu Nemopas společnosti Dekprojekt. „Novelizací zákona vznikne na trhu naráz poptávka po třiceti až čtyřiceti tisících průkazech ročně, přičemž v současné době dosahuje asi osmi až dvanácti tisíc ročně,“ konstatoval Hůlka.

Podle Hůlky se proto může krátkodobě zvýšit cena průkazů až na dvojnásobek. Nyní za energetický průkaz lidé zaplatí kolem tří až šesti tisíc korun. „Pak pravděpodobně v důsledku zvýšení počtu znalců, kteří budou energetické posouzení nabízet, se cena opět sníží,“ dodal expert. 

Podmínky pro exekutory mají být přísnější

Zásadní změny v exekucích přinese novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, kterou dnes schválili poslanci. Podle prezidenta Exekutorské komory ČR (EKČR) Jiřího Proška by novela měla by výrazným způsobem modernizovat exekuční právo. Administrativně se uleví přetíženým soudům a část povinností bude přenesena na soudní exekutory.

Zásadní změny v exekučním řádu naleznete zde.


O některých senátních návrzích by bylo možné podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) debatovat. Není možné je ale zavést ze dne na den, dodal. Například v případě zavedení územní příslušnosti by se podle Blažka mohla snížit konkurence exekutorů a mohly by vznikat určité monopoly.

Video Reportáž Hany Vorlíčkové a Vandy Kašové
video

Reportáž Hany Vorlíčkové a Vandy Kašové