Zisk DPP za Dvořáka? Vykazovaly se třeba ušetřené peníze z fondu rezerv

Praha - Zisky pražského dopravního podniku (DPP) vykázané za vedení Martina Dvořáka vznikaly na efekt pomocí účetních operací. Firma tedy nebyla v tak dobrém stavu, jak se na první pohled zdálo. Píší o tom Hospodářské noviny. Odvolávají se přitom na analýzu, kterou pro dozorčí radu společnosti vypracoval někdejší ekonomický ředitel Michal Heřman. Jako zisk se například vykazovaly peníze, které se podařilo ušetřit z fondu rezerv na opravy.

Podle analýzy bývalého ekonomického ředitele DPP Michala Heřmana vytvořila firma v letech 2007 až 2009 rezervy na opravy ve výši 1,8 miliardy korun. Z nich však poté utratila jen čtvrtinu a zbytek postupně vykázala jako zisk, i když žádné nové peníze fakticky nezískala. „Na hospodaření měly zásadní vliv tři položky: výše kompenzace od hlavního města, tvorba rezerv a odložená daň,“ konstatoval Heřman.

Firma tedy papírově vykazovala zisky, ve skutečnosti jí ale podle Heřmana rostly náklady na provoz. „Oproti roku 2006 to bylo přibližně o dvě miliardy korun, tedy o 36 procent,“ píše se ve zprávě. Heřman byl navíc den po představení textu odvolán. Sám ale tvrdí, že to zřejmě s předložením zprávy nesouviselo.  

Michal Heřman, bývalý ekonomický ředitel DPP:

„Jednalo se o účetní operace, které jsou v souladu se zákonem, ale měly zásadní vliv na to, jaký podnik vytvářel čistý zisk. Hlavním účelem bylo ukázat dozorčí radě, co všechno má vliv na hospodářský výsledek. Otázka je, zda má dopravní podnik vytvářet zisk. Zisk je tvořen především výší dotace, kterou dává podniku hlavní město.“


Dvořák, jenž vedl DPP od roku 2007 do prosince 2011, se závěry analýzy nesouhlasí a tvrdí, že autor analýzy nepochopil principy kompenzačního financování podniku. Výsledek každé firmy podle něj ovlivňují účetní operace. „Vždy se dělaly striktně v souvislosti s hlavní účetní zásadou o věrném zobrazení skutečnosti,“ konstatoval.

Sám bývalý generální ředitel v době konce svého úřadování tvrdil, že předává firmu s výrazným ziskem.

Podle Ladislava Mejzlíka z Vysoké školy ekonomické jsou podobné operace legální, mohou ale naznačovat, že se společnost potýká s problémy.

Vedení chtělo šetřit, náklady šly ale nahoru

Někdejší vedení chtělo ušetřit, a tak některé služby, které dříve firma zajišťovala sama, svěřilo soukromým firmám. Jednalo se například o péči o soupravy metra nebo IT služby. Některé náklady to však ještě zvýšilo. „Vyšší náklady na outsourcing metra byly jednou z věcí, které mě v analýze bouchly do očí. V prvních letech měly být náklady vyšší, ale pak by se měly snižovat,“ poznamenal poslanec a člen dozorčí rady David Vodrážka (ODS).

Pro primátora Prahy Bohuslava Svobodu jsou ale faktické úspory důležitější než hospodářský výsledek. „Za působení nedávno odvolaného ředitele Vladimíra Liche klesaly provozní náklady, na konci jeho působení dokonce také investiční náklady,“ připomněl.