Brusel – Zástupci vlád Itálie, Řecka a Albánie podepsali dohodu na podporu výstavby plynovodu Trans-Adriatic Pipeline (TAP) z Ázerbájdžánu přes jižní Balkán do Itálie. Podepsání dohody zvýšilo šance TAP proti konkurenčnímu projektu Nabucco West, s nímž soutěží o to, kdo začne jako první dodávat do Evropy plyn od Kaspického moře. Evropa tím učinila další dílčí krok ke zmírnění své závislosti na dovozu ruského plynu.
Stavbu plynovodu TAP posvětili zástupci Itálie, Řecka i Albánie
Vládní činitelé podepsali dohodu ve čtvrtek v New Yorku. Výkonný ředitel TAP Kjetil Tungland označil dohodu za „důkaz obchodní a technické síly TAP“. „Je to další důležitý krok k uskutečnění našeho cíle získávat plyn přímo z kaspické oblasti,“ řekl evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Mluvčí Nabucco West Christian Dolezal agentuře Reuters řekl, že Nabucco má i nadále „nejvypracovanější právní rámec“, a má tak dobré podmínky k tomu, aby mohlo TAP konkurovat. Nabucco má procházet po trase dlouhé asi 1 300 kilometrů přes Turecko a Balkán do rakouského Baumgartenu.
Evropská komise žádnému z obou projektů přednost nedává a říká, že jí jde jen o zajištěni alternativních zdrojů dodávek. Rusko nyní dodává EU přes 30 procent její spotřeby plynu a pro některé země východní Evropy je jediným dodavatelem. Napětí mezi EU a Ruskem v energetice zesílilo tento měsíc poté, co Evropská komise oznámila, že prošetřuje monopolní praktiky ruského gigantu Gazprom.
Souboj mezi TAP a Nabucco West rozhodne konsorcium britského koncernu BP, norské společnosti Statoil, francouzské Total, italské ENI a ázerbájdžánské státní společnosti Socar pro těžbu a dodávky plynu z rozsáhlého naleziště Šach Deniz II. Konsorcium by mělo rozhodnout, kterému projektu bude dodávat plyn, během příštích měsíců.
Podílníky TAP jsou švýcarská EGL, Statoil a německá E.ON Ruhrgas. Podle analytiků je slabinou projektu absence italského partnera, na druhé straně má italská vláda zájem na tom, aby v zemi vznikl jihoevropský plynovodní uzel. Konsorcium Nabucco vede rakouská společnost OMV. Jeho součástí jsou dále německý energetický koncern RWE, maďarská skupina MOL, turecký Botas, bulharský BEH a rumunský Transgaz.