Alimenty během na dlouhou trať, platí se třeba i z nemocenské

Praha - V tomto článku se podíváme na problematiku alimentů. Že je to téma živé, je vzhledem k počtu rozvodů v Česku více než nasnadě. A uvědomují si to i politici, například prezident Václav Klaus se nedávno vyjádřil, že nechápe, proč by měl otec ztratit řidičský průkaz, když nebude platit alimenty. Dnes se zaměříme především na to, jak dlouho musí rodič alimenty platit a jak je to se snižováním jejich výše například v době dlouhodobé nemoci rodiče.

Nejdříve velmi krátce obecně k vyživovací povinnosti. Základní pravidlo zní takto: povinný (tj. v našem případě pro zjednodušení otec) je povinen platit alimenty do té doby, dokud se není schopno dítě samo živit. Podstatné je, že v předchozí větě nikde nenajdete odkaz na věk dítěte – zletilost v tomto nehraje žádnou roli, a ani mytologická hranice 26 let. Dítě může studovat na vysoké škole, několik jich může bez zdárného zakončení vystřídat atd. (podobně pokud má dítě zásadní zdravotní handicap), na druhé straně, pokud dítě ukončí školní docházku dříve než v osmnácti letech a začne pracovat, pak může výplata alimentů skončit ještě před osmnáctým rokem.

Nyní nechme stranou veškeré (a bohužel časté) soudní peripetie o vyměření výše výživného, morální soudy a věnujme se otázkám, se kterými se na portál ČT24 obrátili naši čtenáři. Jak je to s výplatou alimentů například v případě, když otec dlouhodobě onemocní? Anebo může matka vyžadovat po otci dítěte peníze, pokud není zapsaný v rodném listě dítěte?

Výplata alimentů, když je otec dlouhodobě nemocný

Otec se nemůže zbavit povinnosti platit výživné ani tehdy, když je dlouhodobě odkázán na pobírání nemocenské. Stejně jako v úplné rodině je dítě živeno i tehdy, když jsou rodiče nemocní, tak ani v případech, že rodiče nežijí spolu, tomu není jinak. Otec musí platit, a pokud nemá na stanovenou výši výživného, doporučuje se nejprve dohodnout s matkou dítěte na dočasném snížení.

Pokud však dohoda není možná, pak přijde na řadu žaloba na snížení výživného. Dokud ovšem soud nerozhodne, je nutno platit výživné v plné výši. Nemocenská je postižitelná exekucí, tudíž na druhé straně, pokud otec neplatí, může i matka a dítě vymáhat alimenty soudně. V těchto případech ale není možné exekuovat nezabavitelné minimum, tj. pokud je otcova finanční situace velmi špatná, tak z logiky věci nelze dostat celou částku dříve nastaveného výživného. Jakmile by se ale otcova finanční situace zlepšila, pak je možné vymáhat ušlou částku zpětně.

Vymáhání peněz po otci, který není zapsán v rodném listě

Když v rodném listě dítěte není otec uveden, pak samozřejmě nevzniká otci povinnost platit výživné. K určení otcovství může dojít souhlasným prohlášením rodičů, pokud k tomu nedojde, naskýtá se prostor pro soudní určení otcovství (návrh na určení otcovství může podat i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem).

Sluší se dodat, že výplata jednotlivého výživného se promlčuje po třech letech, tudíž výživné může být v této době na základě výsledku soudu vyměřeno i zpětně. Existuje také instrument předběžného opatření, tj. matka, soudící se o určení otcovství, podá soudu návrh, v němž podrobně vylíčí svou situaci, a podá žádost o to, aby domnělý otec platil již předem. Soud návrh prozkoumá a vydá rozhodnutí.

Problematika alimentů, stanovování jejich výše a práva a povinnosti obou stran, která se k této otázce váží, je velmi složitá. Proto se tomuto tématu budeme v Poradně portálu ČT24 věnovat i v budoucnu. Máte-li k tomuto tématu jakékoliv dotazy, neváhejte je zaslat do naší Poradny. Pokusíme se je zodpovědět v dalších článcích.