Španělská žádost o finanční pomoc je na spadnutí

Madrid – „Španělé trochu váhali, nyní jsou ale připraveni požádat o pomoc,“ zněla slova jednoho nejmenovaného evropského představitele. Německo však slovy ministra financí Wolfganga Schäubleho naznačilo, že Madrid dělá veškeré kroky k překonání finančních problémů a pomoc nepotřebuje.

Podle diplomatů je to právě postoj Německa, co brzdí předložení španělské žádosti o pomoc. Mluvčí německé vlády nicméně upozornil, že každá země musí rozhodovat sama za sebe. Mluvčí španělského premiéra zase uvedla, že nemá informace o žádném německém vetu na žádost o pomoc.   

Potvrzuje to i španělská agentura Europa Press, podle které premiér Mariano Rajoy v pondělí večer na setkání s představiteli autonomních oblastí údajně řekl, že v nejbližších dnech s podáním žádosti nepočítá. „Premiér před lídry oblastí popřel, že by se připravoval podat k záchrannému fondu žádost o nákupy dluhopisů aktivované Evropskou centrální bankou,“ napsala Europa Press s odkazem na zdroje z vládnoucí Lidové strany. 

Madrid se však podle jednoho z diplomatů obává, že Německo by v případě žádosti mohlo vznést nepřijatelné podmínky, jako například prudké snížení důchodů, či přijít s procedurálními překážkami. „Německé postoje přesvědčily Španělsko, že by v nepříliš vzdálené budoucnosti mohlo skončit ve stejné pozici jako Řecko, Portugalsko a Irsko. Odstřihnuté od finančních trhů a s velmi tvrdým programem (rozpočtových) úprav,“ řekl diplomat.   

Tento postup nechápe politolog a expert na mezinárodní vztahy Petr Robejšek. „Oni (politici) dobře vědí, jak záchrana eura v Evropě probíhá. Jestliže se bojí, že pokud požádají o pomoc, tak budou vystaveni tlaku k reformám a přísně kontrolováni, tak žijou na jiné planetě. Doposud byly veškeré balíčky vázané na různé podmínky, ale Řecko je nejlepším příkladem, že to tak vážné není,“ míní Robejšek.

Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T

„Předně je to jeden z mnoha dalších termínů, že Španělsko o pomoc požádá. Osobně si nemyslím, že to bude tak rychlé.“


Španělská vláda minulý týden oznámila, že se chce v úsporném rozpočtu na příští rok zaměřit více na omezování výdajů než na zvyšování daní, a hodlá v něm ušetřit 40 miliard eur (zhruba bilion korun). Kabinet zároveň plánuje v příštích šesti měsících předložit 43 návrhů zákonů ekonomických reforem včetně penzijní reformy.

Petr Robejšek, politolog

„Všude, nejen ve Španělsku, se hraje o všechno. Nejdůležitější ale je, co se odehrává v Německu, neboť Německo to vše platí.“ 


Krize je opravdovou zkouškou demokracie

Desetitisíce Španělů v Madridu ale minulý týden masově protestovaly proti úsporným vládním opatřením a tvrdým dopadům ekonomické krize na svoje životy. Nespokojení obyvatelé před parlamentem vyjádřili rozhořčení nad zvyšováním daní, nad snižováním vládních výdajů a nad nejvyšší nezaměstnaností mezi sedmnácti zeměmi eurozóny. Ta už ve Španělsku postihuje téměř každého čtvrtého ekonomicky aktivního obyvatele. 

Zatím ještě nikdo ve Španělsku neřekl, že takový generalissimus Franco by už byl s krizí hotov. Je málo pravděpodobné, že by režim jako fašismus uměl nějak zázračně odstranit státní dluh, ale není pochyb o tom, že by z ulic uměl odstranit manifestace.

Krize se totiž opravdu může stát zkouškou demokracie. Krize a její řešení totiž společnost radikalizuje. V řadách evropských zemí ji už dnes nahlodávají fenomény, pro které je krize živnou půdou. Například nacionalismus v podmínkách krize vyúsťuje k separatismu a zářným příkladem je Katalánsko. Dluhová krize ve Španělsku totiž dodala tamním separatistům nový vítr do plachet. Katalánsko se chce jako hospodářsky nejdůležitější region a mocná autonomie z tonoucí země zachránit po svém. Katalánští nacionalisté tak volají jedním dechem: „Pryč od Madridu.“ Od eura a Evropy se jim ale nechce. Mnozí už totiž tuší, že nechat státní dluh a krizi eura Madridu a užívat si nezávislosti je jen iluze.

Video Komentář hlavního ekonoma J&T Petra Sklenáře
video

Komentář hlavního ekonoma J&T Petra Sklenáře