Řecko vydrží bez pomoci do konce listopadu

Berlín - Řecká vláda vystačí s penězi bez získání další části mezinárodní úvěrové pomoci maximálně do konce listopadu, jak prohlásil v rozhovoru pro německý list Handelsblatt řecký premiér Antonis Samaras. Podle něj by Evropská centrální banka (ECB) mohla Řecku ulehčit situaci tím, že by zmírnila podmínky u řeckých dluhopisů, které vlastní. 

Zdroj: Isifa/Rex Features Autor: Rod Mclean

ECB by podle premiéra mohla u těchto dluhopisů přistoupit na nižší úroky nebo prodloužit jejich splatnost. Řecko je od května 2010 závislé na dvou záchranných plánech, které připravila Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Výměnou za úvěrovou pomoc se Atény zavázaly k výrazným rozpočtovým škrtům, jejichž součástí je například razantní omezení výdajů na obranu a zdravotnictví, a ke zvýšení daní.

řecký premiér Antonis Samaras

Antonis Samaras„Dovedu si rovněž představit podobnou rekapitalizaci řeckých bank, o jaké se uvažuje v případě Španělska, která by nezatížila státní dluh, ale byla by provedena přímo prostřednictvím (záchranného fondu eurozóny) ESM. To by znamenalo výraznou úlevu.“


Summit EU o uvolnění další části pomoci Řecku nerozhodne

Na summitu 18. a 19. října přitom šéfové států a vlád států Evropské unie nepřijmou žádné klíčové rozhodnutí týkající se pomoci Řecku. V Bruselu se takto vyjádřil vysoký představitel eurozóny před pondělním zasedáním ministrů financí 17 členských unijních zemí platících eurem, na němž se i o situaci v Řecku bude hovořit. Případné rozhodnutí bude až později. Jasněji by v této věci prý mohlo být koncem října.

„Jsem si velmi jistý, že na summitu nebude žádné takové rozhodnutí,“ prohlásil představitel v reakci na dotaz, zda vrcholná schůzka může rozhodnout o uvolnění další tranše mezinárodní pomoci Aténám. Do řecké metropole však odletí v úterý na schůzku se Samarasem německá kancléřka Angela Merkelová. Bude to její první návštěva od dluhové krize.

V minulém týdnu se řecká vládní koalice dohodla na základní podobě úsporných opatření v objemu zhruba 11,5 miliardy eur (287 miliard korun) pro příští dva roky. Opatření jsou potřebná k získání dalších peněz z mezinárodní úvěrové pomoci.

Úsporná opatření by měla být po dokončení dohody představena inspektorům Evropské komise, ECB a MMF. Na rozhodnutí těchto inspektorů pak bude záviset, zda Řecko získá dalších 31,5 miliardy eur z úvěrové pomoci. Bez těchto peněz by řecká vláda mohla být nucena vyhlásit státní bankrot.

Řecké banky NBG a Eurobank údajně jednají o fúzi

Navíc dvě přední řecké banky National Bank of Greece a Eurobank jednají o vzájemné fúzi, z níž by vzešla největší řecká bankovní společnost. S informací přišel řecký zpravodajský server To Vima a agentuře Reuters to později potvrdily zdroje z řeckých bankovních kruhů.

Spojení by mělo podporu řecké vlády a centrální banky. Uvažuje se údajně také o tom, že fúze by mohla zahrnovat i zestátněnou Hellenic Postbank, kterou vláda v srpnu označila za neživotaschopnou. V reakci na zprávy přerušila aténská burza obchodování s akciemi obou bank, dokud se banky k těmto zprávám nevyjádří.

Španělsko prý finanční pomoc nepotřebuje

Španělsko, další země eurozóny zasažená dluhovými problémy, nepotřebuje finanční pomoc, uvedl tamní ministr hospodářství Luis de Guindos. Na čtvrtečním setkání se studenty ekonomie v Londýně ale zároveň uvedl, že jeho země se ze svých problémů nezotaví, dokud nebude jisté, zda se zachová měnová unie.

Španělsko
Zdroj: ISIFA/Getty Images
Autor: Pablo Blazquez Dominguez

Luis de Guindos, španělský ministr hospodářství

„To, co se stane s eurozónou, bude mít zásadní vliv na budoucnost a výkonnost španělské ekonomiky. Jste si plně vědomi toho, že u nás roste dluhová krize. Ta má vliv na několik zemí a teď je především Španělsko středem pozornosti kvůli mnoha problémům, kterými eurozóna trpí. Dokonce bych řekl, že bitva o budoucnost eura bude vedená ve Španělsku.“


Ve čtvrtek se objevily informace o tom, že eurozóna by mohla pomoci Španělsku tím, že pojistí investory, kteří koupí španělské státní dluhopisy. Madrid by si tak udržel přístup na kapitálové trhy a minimalizovaly by se tím také náklady pro evropské daňové poplatníky. Plán by stál zhruba 50 miliard eur ročně (1,25 miliardy korun).