O dalším osudu Řecka se v Lucemburku zřejmě nerozhodne

Lucemburk – V Lucemburku se sešli ministři financí eurozóny a poprvé i vedení Evropského stabilizačního mechanismu. Šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker už ale prohlásil, že žádné zásadní rozhodnutí o Řecku pravděpodobně nepadne. Z Řecka přitom zní, že bez další části pomoci vydrží Atény maximálně do konce listopadu.

„Nemyslím, že budeme mít nějaká zásadní rozhodnutí o Řecku,“ řekl Juncker. Zástupci Evropské komise (EK), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB), kteří s Aténami vyjednávají, podle něj budou ministry o situaci informovat. Jednání mezi nimi a Řeckem pak ale ještě dál poběží.

Více než dva roky na finanční infuzi, která kape jen tehdy, když Řecko plní jedno tvrdé úsporné opatření za druhým, tak to v zemi vypadá od doby, kdy se dostala kvůli vysokým dluhům a falšování statistik do problémů. Teď Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise žádají po Řecku další vlnu úspor – tentokrát v objemu 11,5 miliardy eur. Škrtnout se tato suma má během následujících dvou let.

Řekové se bojí dopadů úspor na obyvatelstvo

Konkrétní podoba dalších úspor měla být už dávno hotová, jednání se ale protahují. Řecká vláda musí čelit odporu opozice i občanů. Řada z nich viní z problémů Řecka politiku Německa. „Snažíme se v zájmu řecké ekonomiky a nejchudších skupin obyvatel dosáhnout kompromisu,“ zdůraznil řecký ministr financí Jannis Sturnaras.

Wolfgang Schäuble, německý ministr financí

„Musí se stát konkurenceschopným a v budoucnu získat přístup na finanční trhy. A ti, kdo Řekům říkají, že za jejich problémy může Evropa nebo německá kancléřka, jim lžou.“


Situaci zadlužené země komplikuje kromě dluhů také hluboká recese, ve které země vězí již od roku 2008. Propad hospodářství totiž snižuje výběr daní a zvyšuje výdaj. Teď navíc řečtí statistici říkají, že propad hospodářství v uplynulých letech byl ještě hlubší, než se dosud uvádělo. Vyhlídky Řecka tak Evropu stále více znepokojují.

Šéf Evropského stabilizačního mechanismu Klaus Regling o víkendu dokonce prohlásil, že záchranný fond eurozóny nemůže zachraňovat ty, kdo by nepokračovali v reformách a úsporných opatřeních. „Mojí velkou obavou je, že některé krizí stižené země nemají politickou sílu na to, aby dotáhly do konce bolestivé, ale účinné reformy. To by znamenalo katastrofu,“ prohlásil.

Video V Lucemburku se schází ministři financí eurozóny
video

V Lucemburku se schází ministři financí eurozóny

Samaras: Odchod z eurozóny by nemusela přežít ani řecká demokracie

Pokud by se Řecko nedokázalo vypořádat s krizí prostřednictvím úspor, reforem a mezinárodní pomoci, nezbylo by mu zřejmě nic jiného než odchod z eurozóny. Samaras ovšem před takovým krokem důrazně varuje. Znamenalo by to podle něj dramatický propad hospodářství a nárůst extremismu.

Antonis Samaras, řecký premiér

„Životní úroveň by propadla během pár měsíců o 70 procent, to nemůže přežít žádná demokracie.“ Samaras zároveň upozornil, že již v uplynulých pěti letech Řekové přišli o 35 procent svého životního standardu.


Řecko má však ještě šanci se tomuto katastrofickému scénáři vyhnout. Delegace mezinárodních věřitelů zůstane v zemi do poloviny října. 18. října se pak uskuteční další summit Evropské unie, na kterém by mohl být další osud Řecka opět žhavým tématem. K přijetí konkrétního rozhodnutí nejen k záchraně Řecka, ale i eura ještě během října vyzval o víkendu i šéf Evropské komise José Manuel Barroso.

Řekne si Španělsko o pomoc?

Kamenem úrazu přitom není jen Řecko, spekuluje se o tom, že by s žádostí o pomoc mohlo do Bruselu přispěchat také Španělsko. „Trhy nebudou mít věčně trpělivost a žádost o plný balík pomoci fakticky Španělsko nemine,“ soudí hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Koncem října a počátkem listopadu musí totiž Španělsko prodat velké množství dluhopisů. Kvůli vysokým úrokům, které musí ze svého dluhu platit, to však bude podle Bureše složité. A tak je velmi pravděpodobné, že trhy Španělsko k žádosti o pomoc nakonec dotlačí.