Zbohatnou Mongolové na surovinách? V cestě stojí zpomalení Číny i korupce

Ulánbátar - Třetina obyvatel Mongolska žije pod hranicí chudoby. Tamní vláda doufá, že by to mohla změnit těžba značných zásob nerostných surovin, které má Mongolsko k dispozici. Do země už kvůli těžbě ušlechtilých kovů začaly proudit nemalé zahraniční investice. V cestě mongolskému zázraku ale stojí také překážky – zpomalování hospodářského růstu Číny a korupce.

Oju Tolgoj neboli Želví kopec je důl v poušti Gobi. Jeho výstavba už stála více než 6 miliard dolarů. Rozvoj těžby mědi a zlata tu vedle mongolské vlády financují hlavně zahraniční těžební společnosti. Dvoutřetinový podíl má kanadská společnost Ivanhoe Mines, kterou vlastní nadnárodní skupina Rio Tinto.

„Se společností Rio Tinto jsme jednali pět let, další tři roky trvala stavba továrny,“ popsal mongolský prezident Tsakhia Elbegdorj. Těžba mědi by v Oju Tolgoj měla dosáhnout objemu kolem 500 tisíc tun ročně. Ložisko s obrovskými zásobami mědi a zlata, které bylo objeveno před více než deseti lety, se tak zřejmě stane jedním ze tří největších nalezišť zlata a mědi na světě.

S dalšími investicemi Rio Tinto váhá – kvůli Číně

Zatímco od těžby v dole Oju Tolgoj si skupina Rio Tinto slibuje velké zisky, na jiných projektech šetří. „Jsme opatrnější v odhadování našich obchodů v následujících čtvrtletích. Nepředpokládám, že v následujících měsících dojde ke schválení nějakého nového velkého projektu,“ uvedl generální ředitel Rio Tinto Tom Albanese.

Společnost už tak letos seškrtala plánované výdaje v hodnotě 500 milionů dolarů. Ve svých podnicích ruší pracovní místa a odkládá rozhodnutí o zahájení nových těžebních projektů. A důvod? Čína, její největší zákazník, roste pomaleji, než se čekalo. To má vliv i na investice dalších firem. I Číňané totiž v Mongolsku ve velkém investují, navíc do nejlidnatější země světa směřuje z Mongolska nezanedbatelná část tamní produkce uhlí.

Další překážka – korupce

Využívání přínosů, které Mongolsko z těžby nerostných surovin má, brání také bující korupce. V žebříčku Transparency International se Mongolsko umístilo v míře korupce na 120. místě ze 183 hodnocených zemí. Jeden příklad za všechny: v srpnu poslal soud na čtyři roky za mříže bývalého prezidenta Nambaryna Enchbajara. Korupce se měl dopustit například při privatizaci luxusního hotelu v Ulánbátaru. Soudu se nelíbilo ani nakládání se zahraniční televizní technikou, kterou dostalo Mongolsko darem a prezident ji použil k vybavení stanice, kterou sám kontroluje.