Praha – Nůžky mezi českými a polskými dluhopisy se zavřely. Zatímco Česko dlouhodobě financovalo svůj dluh levněji než Polsko, od září se úroveň obou zemí sbližuje. V Česku se zastavil trend snižování úrokových výnosů z dluhopisů, polské pokračují v poklesu. Americká tisková agentura Bloomberg z toho viní především absenci prorůstových opatření v Česku. Ekonomové naopak vidí hlavní důvod v politické nestabilitě.
Atraktivita českých dluhopisů klesla, na vině je politika
Bloomberg označil za hlavní důvod, proč si v posledních měsících Polsko stojí lépe než Česko, fakt, že se naši sousedé více zaměřují na podporu ekonomického růstu než na prostá úsporná opatření. Podpora růstu je sice podle obecné shody ekonomů důležitá, na zavírání nůžek mezi výnosy českých a polských dluhopisů však zřejmě bezprostřední vliv neměla. Polská vláda totiž změnila kurz své politiky již před šesti měsíci, úrokové výnosy se ovšem začaly sbližovat teprve v září.
Polská ekonomika si poslední rok vede lépe než ta česká. Zatímco hrubý domácí produkt ČR od začátku roku klesá, Polsko se může navzdory dluhové krizi pochlubit růstem HDP - v letošním prvním pololetí si polepšil o 3,5 procenta, ve druhém kvartále o 2,5 procenta.
Jenže ani lepší hospodářský růst zřejmě nebyl zřejmě tou rozbuškou, která přiměla investory zamyslet se nad situací České republiky. I tady je onen rozdíl patrný již od konce loňského roku. Tehdy ale investoři sahali shodně po českých i polských dluhopisech. „Pokles výnosů u eurových dluhopisů obou států můžeme sledovat již od konce předchozího roku,“ připomněl portfolio manažer Conseq Investment Management Jan Schiller.
Investory vyděsila nestabilita české politické scény
Investory znervóznila politika. Pokles požadovaných výnosů z dluhopisů se zastavil v září, shodou okolností tedy ve chvíli, kdy se svět dozvěděl, že šestice poslanců ODS nepodpoří vládní stabilizační balíček. Česko se tak dostalo do situace, kdy vlastně neví, jakou bude mít od ledna DPH ani jak vysoký bude schodek rozpočtu.
„Politické zvraty v České republice, která byla obvykle vnímána jako bezpečný přístav v regionu, připisují tento statut Polsku,“ konstatoval analytik DZ Bank AG Felix Herrmann. „Nejasnosti na politické scéně skutečně přispívají ke změně pohledu investorů,“ potvrzuje i Schiller. Investory to podle něj nutí hlouběji hodnotit stěžejní parametry české ekonomiky, tedy hospodářský růst a deficit státního rozpočtu. Hrozba vyššího schodku v příštím roce než plánovaných 100 až 105 miliard korun tak v horším případě může tlačit kreditní marže českých dluhopisů vzhůru, dodává Schiller.
Jan Schiller
„Nejasnosti na politické scéně samozřejmě přispívají ke změně pohledu investorů. Okamžitý dopad by byl pozorovatelný na tržním vývoji (CZK/EUR, ceny dluhopisů) spíše než na rychlé změně ratingu.“
O tom, že nejistota může s náklady na obsluhu dluhu pořádně zamíchat, ví Česko své už z minulosti. Do podobné situace jako nyní se dostalo například v roce 2000. Tehdy ČSSD uzavřela opoziční smlouvu s ODS a výměnou za prosazení rozpočtu se zavázala ke snižování schodků. Celý rok se nesl ve znamení politického napětí a nejistoty, které tak tlačily na růst úrokových výnosů ze státních dluhopisů. V listopadu 2000 dosáhly rekordní úrovně 7,72 procenta.