Krach penzijní reformy může skončit žalobami na Česko

Praha – Poslanecká sněmovna má znovu rozhodovat o důchodové reformě a není přitom jisté, zda koalice najde ve sněmovně dostatek hlasů pro přehlasování prezidentského veta. Prezident před časem zamítl prováděcí předpisy, na kterých spuštění reformy závisí. Konec druhého pilíře by ale Česku mohl zadělat na vážné problémy: hrozilo by riziko arbitráží a prodražit by se mohlo financování státního dluhu.

Pokud by Česko od ledna nespustilo důchodovou reformu, země se vystavuje nákladným soudním dohrám, varuje šéfredaktor serveru Investujeme.cz Petr Zámečník. „Instituce, které jsou do penzijní reformy zapojeny, totiž splnily poměrně tvrdé podmínky při licenčním řízení s ČNB a investovaly do přípravy na penzijní reformu značné prostředky. A protože jsou tyto instituce vlastněny zahraničními společnostmi, mohly by investované peníze žádat zpět mezinárodními arbitrážemi,“ popsal v rozhovoru pro portál ČT24. Pokud by Česko arbitráže prohrálo, muselo by finančním institucím kompenzovat škody, což by zatížilo státní rozpočet.

Bude si Česko půjčovat dráž?

Státní kasa by se ale mohla ocitnout pod tlakem i z jiných důvodů. Neschválení důchodové reformy by mohlo prodražit financování státního dluhu. Ratingová agentura Moody's už v minulosti pohrozila, že odkládání reforem, a především té penzijní, by mohlo zapříčinit snížení ratingu Česka. Horší rating by se pak promítl do zvýšení úroků, které musí Česko platit ze svého dluhu. „Jedno procento se pohybuje kolem 7 miliard,“ vypočítal již dříve ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Ekonomové nicméně upozorňují, že v ratingovém hodnocení hrají roli i jiné faktory, zejména schopnost země splácet své dluhy. Ke snížení ratingu by proto v případě neschválení reformy nemuselo dojít, přesto by to ale Česko v očích investorů poškodilo. „Neposloužilo by to důvěryhodnosti Česka jako stabilní seriózní ekonomiky. Mezinárodní investoři by se na nás dívali jako na podivnou nespolehlivou zemi,“ upozornil člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kohout.

Miroslav Ševčík, děkan Národohospodářské fakulty VŠE

„Pokud tato technická novela neprojde, tak se může snížit důvěryhodnost České republiky, ačkoliv je otázkou, jestli to bude velké negativum, když socialisté a komunisté říkají, že by stejně reformu v budoucnu zrušili.“


O druhý pilíř není zájem

I kdyby ale reforma od Nového roku začala platit, její úspěch hatí nezájem Čechů. Podle průzkumů veřejného mínění má zájem o vstup do tzv. druhého důchodového pilíře necelých deset procent dotázaných. To může být podle ekonomů také jeden z důvodů, proč vstup do druhého pilíře nového penzijního systému odmítl penzijní fond ING. 

Jiří Rusnok, předseda představenstva ING Penzijní fond 

„Pokud bychom se zapojili do druhého pilíře, vystavili bychom se příliš velkému riziku v podobě ztráty důvěry klientů, poškození investice akcionáře a dobrého jména ING.“ 


Kromě ING se do druhého pilíře reformy odmítla zapojit také AXA. A právě nezájem fondů může podle analytiků otřást celou důchodovou reformou a důvěrou lidí v ní. Ekonom Jiří Rusnok, šéf penzijního fondu ING totiž zároveň vede Asociaci penzijních fondů ČR a jako bývalý člen NERVu a Bezděkovy komise se na jejím vzniku podílel. 

"Vnímáme to jako určité vysvědčení důchodové reformě. Tu český stát potřebuje jako sůl, ale druhý pilíř je spíše krokem vedle," vyhodnotil rozhodnutí ING analytik Broker Consulting Jan Lener.

Proti spuštění druhého pilíře je opozice

K bojkotu druhého pilíře důchodového systému vyzvala ČSSD. Důchodová reforma je podle sociálních demokratů rozpočtově náročná a není důkladně připravená. Podle předsedy Bohuslava Sobotky navíc pro ni nejsou k dispozici dostatečné finanční zdroje. „Muselo by se škrtat a zdražovat,“ poznamenal šéf sociálních demokratů. Sociální demokraté proto předložili ve sněmovně návrh zákona, který odkládá spuštění druhého pilíře o dva roky. „Uděláme do konce roku vše pro to, aby zákon o odkladu reformy byl přijat,“ řekl Sobotka s tím, že je nutné zabránit zmatkům, které by mohly nastat na počátku příštího roku. V opačném případě  je ČSSD připravena - pokud vyhraje příští volby do Poslanecké sněmovny - druhý pilíř zrušit. 

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka
Zdroj: ČT24

Proti reformě je i prezident

„Se změnou důchodového systému nesouhlasím ze zcela jiných důvodů než parlamentní opozice… Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně,“ uvedl Klaus na svých internetových stránkách poté, co vetoval technickou normu, která zavedení druhého pilíře umožňuje.

Václav Klaus

„Důchodová reforma – jak se tomuto kroku říká – je zásadní změnou sociálního systému, který má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana. Proto její obsah, příprava i realizace vyžadují ve společnosti co nejširší konsenzus. V tomto případě takový konsenzus v odborné sféře, na politické scéně i ve společnosti neexistuje.“


K přehlasování prezidentova veta potřebuje vláda 101 hlasů, které ale nemá. Proti reformě je totiž nejen opozice, ale i šest rebelujícíh poslanců ODS. A ani ve zbytku  ODS nemá reforma jednoznačnou podporu. Víkendový kongres strany se totiž de facto přidal na stranu prezidenta Václava Klause. Návrh žádající poslance, aby znovu schválili vetovaný prováděcí zákon ke druhému pilíři důchodové reformy, na kongresu neprošel.