Bendl: Potravinové právo dozná největších změn za posledních 15 let

Praha - Ministr zemědělství Petr Bendl představil návrh novely zákona o potravinách. Opatření má zpřísnit postihy za klamání zákazníka - ze tří milionů korun by měla maximální možná sankce stoupnout na deset. Ministerstvo zemědělství by také mělo přebrat část práce hygieniků v oblasti kontroly potravin v restauracích a občerstveních. Podle ministra jde o nejrozsáhlejší změnu v potravinovém právu za posledních 15 let. Dopad bude mít novela na celý potravinový řetězec. Změny by mohly platit od prosince 2014. Ministerstvu zdravotnictví se ale koncepce nezamlouvá.

Ministerstvo zemědělství představilo dvě novely – novelu zákona o potravinách a novelu zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI). „Oba návrhy máme připraveny v paragrafovém znění,“ řekl Bendl. Ministerstvo je nyní posílá do meziresortního připomínkového řízení. Cílem ministerstva je posílit ochranu zdraví spotřebitelů a lépe je informovat.

Důvodů, proč se rozhodlo ministerstvo k tomuto kroku přistoupit, je více. Podle Bendla se v první řadě posouvá evropské právo, a to zejména v oblasti poskytování informací zákazníkům. „Nové nařízení nabyde účinnosti už 13. prosince 2014,“ upozornil ministr zemědělství. Týká se označování výrobků. Český zákon proto musí doznat změn, aby nebyl s tímto nařízením v konfliktu.

Přijde změna terminologie a označování potravin

Nově se zavádí kupříkladu minimální velikost písma. Uvádět zemi původu pak budou muset výrobci na všech druzích masa, mléčných výrobcích. Doteď to bylo nutné třeba u hovězího masa, olivového oleje, ovoce a zeleniny. „Půjde rovněž o sjednocení používané terminologie,“ řekl Jindřich Fialka, ředitel odboru potravinářské výroby a legislativy ministerstva zemědělství. „Uvádění do oběhu“ tak vystřídá „uvádění na trh“, „zdravotně nezávadnou potravinu“ nahradí termín „bezpečná potravina“.

Jindřich Fialka, ředitel odboru potravinářské výroby a legislativy, ministerstvo zemědělství:

„Vyslyšeli jsme i naše výrobce potravin, kteří chtěli podnikatelsky příznivý regulatorní rámec, který by na jedné straně zvyšoval jejich konkurenceschopnost v porovnání s ostatními členskými státy, na druhou stranu jsme se pak snažili snížit administrativní zátěž.“


Ministerstvo navíc dlouhodobě upozorňuje na skutečnost, že jeho dozorové orgány nemají pod kontrolou celý řetězec výroby potravin až po spotřebitele. „Navrhujeme tedy část kompetencí převést z ministerstva zdravotnictví na ministerstvo zemědělství,“ řekl ministr. Dojde tím k posílení pravomocí SZPI.

Proces dozoru nad kvalitou by tedy měl mít do budoucna na starost jeden dozorový orgán. „Nejde ale o rušení hygienické služby jako celku,“ zdůraznil Bendl. Toto přenesení pravomocí by se podle něj týkalo otevřených provozoven - klasických restaurací i fastfoodů. „Je jich přitom přes 30 tisíc, to není legrace,“ konstatoval Fialka. Uzavřené provozovny, tedy nemocnice, lázně nebo stravovny by zůstaly v kompetenci hygienické stanice.

Hegerovi se jednotný dozor ani trochu nezamlouvá

Ministerstvo zdravotnictví vede o tuto koncepci s ministerstvem zemědělství řadů týdnů spor. „V zásadě s tím nesouhlasíme. Výroba potravin v kuchyni je úplně jiný problém, než pokud jde o výrobu. Ten člověk musí být zdráv, prostředí musí být důkladně zdravotnicky prošetřováno,“ řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Podle Hegera se toho v jednom směru moc nezmění. „Jen zdravotníci ze sféry ministerstva zdravotnictví budou přesunuti do sféry ministerstva zemědělství,“ prohlásil ministr. „Hygienici jsou na to vzdělaní, není možné je rozpustit do jednotlivých resortů,“ dodal Heger.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeňka Juračky navíc k takovým změnám nemuselo dojít, kdyby se v Česku dodržovala pravidla nastavená Evropskou unií. „To se tu ale moc nekontroluje,“ poznamenal Juračka.

Pokuta bude moci dosáhnout 10 milionů korun

Dosavadní sankce při výrobě a prodeji potravin do jednoho milionu korun za prohřešky administrativní povahy má vzrůst na tři miliony korun. Maximální pokuta za nedodržení požadavků na jakost či podmínky uchování se zvyšuje ze současných tří milionů na deset milionů korun. Pro nejtěžší prohřešky zůstává hranice na současných 50 milionech korun. „Nejsem proti zvýšení pokut, měl by se ale rozlišovat lidský faktor a systémová chyba,“ prohlásil Juračka.

„Co se týče potraviny neznámého původu, v současné době legislativa hovoří pouze o provozovateli. My tu zavádíme nový aspekt těch složek. Neexistuje také, aby v případě výrobku s jednou šarží to obchodník rozbalil, přebalil a dal si tam jinou šarži, to budeme tvrdě postihovat,“ prohlásil Fialka.

Video TK ke změně zákona o potravinách
video

TK ke změně zákona o potravinách

Na novelu zákona o potravinách navazuje novela o SZPI, která je zaměřena spíše na praktickou a procesní část. „Jde nám především o zvýšení efektivity dozoru a ochrany spotřebitelů,“ poznamenal Fialka. „Průlomové bude třeba takzvané opatření obecné povahy. V současné době, když je porušeno potravinové právo, sankce může být uložena pouze na provozovnu či region. Nyní bude precedens, který bude možné uplatnit třeba na území celé ČR,“ dodal Fialka.