USA čeká díky břidlicovému plynu zářná energetická budoucnost

New York – Nejnovější dlouhodobá předpověď Mezinárodní energetické agentury věští Spojeným státům světlou budoucnost – měly by se do pěti let stát největším světovým producentem ropy a budou energeticky téměř nezávislé. A jaký je recept? Břidlicový plyn.

Zdroj: ISIFA/Getty Images Autor: Jason Merritt

Podle prognózy ztratí do tří let Rusko postavení největšího světového producenta zemního plynu – na jeho místo nastoupí USA. Do roku 2017 se pak Spojené státy dostanou na špici i v těžbě ropy. V roce 2030 bude země zdroje energie vyvážet a o pět let později bude skoro soběstačná. To vše díky břidlicovému plynu.

„Technologie výrazně zlevnila proces těžby, a proto těžba břidlicových plynů dramaticky narůstá,“ říká vedoucí oddělení ropného výzkumu Société Générale Mike Wittner.

Podíl břidlicového plynu na celkové produkci plynu od roku 2005 do roku 2010 v USA vzrostl ze 4 na 24 procent. Technologie horizontálních vrtů a postupů, které do hornin uložených v obrovských hloubkách vhání pod tlakem vodu a chemikálie, zpřístupnila nové zásoby – plynu i ropy.

Nic ale není tak úžasné, jak se na první pohled zdá. „Objevily se i obavy, aby tyto postupy neničily životní prostředí. Vrty musí být dobře utěsněny, abychom zabránili znečištění pitné vody, a zatím taky není úplně vyřešeno, kam s odpadem,“ dodává Wittner.

Americký spotřebitel zajásá. A politik taky

Pro ekonomiku znamenají břidlicové plyny v každém případě výrazné plus. Už teď vznikají statisíce nových pracovních míst, často v odlehlých regionech. Nižší účet za dovoz energie navíc sníží rozpočtový schodek USA a tamní firmy budou konkurenceschopnější. „Pokud budeme těžit víc, bude to pro spotřebitele pozitivní,“ je přesvědčen Michael Gayed, vedoucí investiční strategie Pension Partners.

Otázka zda těžit, nebo netěžit je v současné době aktuální i v tuzemsku. Odpůrci těžby argumentují katastrofálním ohrožením přírody, hlavně zásob podzemní vody. Zastánci zase považují za hlavní přínos snížení ceny energie a nastartování upadající ekonomiky. Opatrný přístup k břidlicovému plynu pak zvolil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) – navrhl vládě nepovolit průzkumy těžby břidlicového plynu až do 30. června 2014.

Podle geologa Václava Cílka k těžbě břidlicového plynu v Česku nikdy nedojde. Proč? To vysvětlil v pořadu ČT24 Hyde Park Civilizace.


Wittner navíc upozorňuje, že to nebude jen americký spotřebitel, kdo na tom vydělá: „Spojené státy se nebudou muset starat tolik o ochranu ropných ložisek na Blízkém východě a budou mít lepší vyjednávací pozici ve světové politice.“

Americká soběstačnost také uvolní zásoby plynu z jiných oblastí – a ty můžou sloužit jako alternativní zdroje pro Evropu, čímž se oslabí diktát Ruska. Stále závislejší na ropě z Blízkého východu bude naopak Čína, do které po roce 2035 poputuje podle Mezinárodní energetické agentury 90 procent tamní produkce.