Klaus vetoval kontroverzní horní zákon, který rušil vyvlastňování

• ČT24

19. 11. 201219. 11. 2012, 17:05|Zdroj: ČT24

Těžba uhlí

Zdroj: ČT24

Praha - Prezident Václav Klaus vetoval novelu horního zákona, která ruší možnost vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin, zejména uhlí. Podle Klause by se vláda schválením novely připravila o významný nástroj energetické politiky a otevřela by cestu ke spekulacím s pozemky. Prezidentovo veto ještě může přehlasovat Poslanecká sněmovna.

„Chápu výhradu pana prezidenta v tom smyslu, že nerostné bohatství je skutečně vlastnictvím státu a měl by být zachován k němu přístup. Tato malá novela byla součástí koaliční dohody. My také vnímáme, že je pouze částečným řešením té problematiky. Za ministerstvo průmyslu a obchodu v téhle chvíli připravujeme velkou novelu horního zákona, která by měla celý proces zmodernizovat,“ reagoval na prezidentovo veto ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). Už dříve uvedl, že vyvlastňovací paragrafy by se do horního zákona měly vrátit, avšak v modernizované podobě. Ta by měla mimo jiné obsahovat garance státu, který bude o vytěženém uhlí z vyvlastněných území rozhodovat.

Klausovo odůvodnění veta

„Zákon ruší institut vyvlastnění. Nastoluje se tím - na rozdíl od současného znění horního zákona - velmi riskantní a problematický konflikt vlastníků pozemků a vlastníka toho nerostného bohatství, kterým je stát… Dá se očekávat, že pozemky, pod nimiž se nacházejí tato státu vyhrazená ložiska a jež nebude v mimořádných případech možné vyvlastnit, budou vykupovány ze spekulativních důvodů s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu.“

Případné vyvlastňování do budoucna hrozí občanům Horního Jiřetína, Černic a Karviné. Lidé žijící v těchto oblastech jsou teď chráněni územními limity. Ty by však mohly v příštích letech přestat platit. Zrušení možnosti vyvlastění jim mělo přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. Podle vlády by také vlastníci domů a pozemků získali novelou lepší možnost domoci se řádného odškodnění nebo finančního vyrovnání. Stát do roku 2014 o prolomení limitů neuvažuje, od roku 2015 by ale mohlo pokračování těžby za limity záviset výhradně na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností.

Zatímco v Horním Jiřetíně dali lidé v posledních komunálních volbách většinu hlasů hnutím, která nesouhlasí s další těžbou, nové vedení Ústeckého kraje má opačný názor. „Prezidentovo veto je jenom ku prospěchu regionu, hlavně kvůli vysoké míře nezaměstnanosti. Tahle novela by vzala lidem vizi, že se může těžit dál a nebudou zanikat pracovní místa,“ řekl náměstek mosteckého primátora Karel Novotný (ČSSD). Kritici novely poukazují na to, že v případě zrušení možnosti vyvlastnění by byly nemovitosti nad ložisky chráněny a nerostné bohatství pod nimi by bylo nevyužitelné. Možnost těžby by byla složitější a nákladnější. Odboráři z těžařské firmy Czech Coal dokonce demonstrovali před úřadem vlády. Předloha by podle nich připravila o práci až 8 tisíc lidí.

Milan Šťovíček, nezařazený poslanec a starosta Litvínova: „Mrzí mě, že dva dny po výročí sametové revoluce se pan prezident postavil v podstatě za totalitní vyvlastňovací paragrafy, které jen v našem regionu vyhnaly desetitisíce obyvatel z jejich domovů… Věřím, že většina v parlamentu se postaví za zdejší lidi.“   

Novela se dotýká i Karviné. Mluvčí OKD Vladislav Sobol ale uvedl, že po roce 1989 firma paragraf o vyvlastňování nikdy nepoužila a se všemi lidmi, od kterých potřebovala dohodu, se domluvila. „Je to (možnost vyvlastňování) pro nás důležité jenom jako pojistka proti spekulantům, kteří by někde mohli koupit malý pozemek, kvůli kterému by se tam pak nemohlo těžit. Věříme, že v takovém případě by stát tento pozemek vyvlastnil. Kvůli běžné těžbě stát určitě nic vyvlastňovat nebude,“ řekl Sobol.

Na novelu nejsou jednotné názory ani v rámci parlamentu a uvnitř politických stran. Proti jsou někteří senátoři za ČSSD, hospodářský výbor horní komory dokonce novelu doporučil zamítnout. Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier a místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) novelu naopak podpořili. Podle Pitharta se tím posílí jistoty vlastníků domů, které by mohly být ohroženy těžbou. V Senátu se ale nakonec nenašlo dost hlasů jak pro její zamítnutí, tak pro její schválení – v souladu s ústavou tak putovala k prezidentovi jako přijatá.