Druhý pilíř bude podle premiéra výhodný od příjmu 20 tisíc měsíčně

Praha – Do spuštění té nejdůležitější etapy důchodové reformy zbývá jen něco víc než měsíc. Spočívá v zavedení tzv. druhého pilíře důchodového systému – tedy fondového spoření na dobrovolné bázi. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) bude tato forma spoření výhodná pro polovinu ekonomicky aktivního obyvatelstva – vyplatí se od měsíčního příjmu zhruba 20 tisíc korun.

„Výhodnost vstupu byla testována velice podrobným a kvalitním matematickým modelem pro různé úrovně příjmu a pro různé věkové skupiny,“ ujistil předseda vlády. „Hranice příjmů, od které lze uvažovat o účasti ve druhém pilíři, je mírně pod dvaceti tisíci korun měsíčně,“ upřesnila novopečená ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09).

Premiér Nečas také zdůraznil, že zavedení druhého důchodového pilíře doporučily obě tzv. Bezděkovy komise, které se reformou důchodového systému zabývaly. „Jediné, o čem se vedla hlubší diskuse, bylo to, zda tento pilíř má být povinný, nebo dobrovolný,“ uvedl Nečas. „Jsme přesvědčeni, že je velmi správné, že tento systém je dobrovolný a nikoho k ničemu nenutí,“ dodal.

CHCETE O DŮCHODOVÉ REFORMĚ VĚDĚT VÍC?

Nové logo ČT24Zjistěte si všechny důležité informace, porovnejte názory ekonomů a zkušenosti ze zahraničí v internetovém speciálu portálu ČT24.


Předseda vlády si nicméně uvědomuje, že přijetí reformy veřejností nebude jednoduché. „Realisticky připouštíme, že účast v prvním a druhém roce reformy bude nižší, než jsme počítali před rokem či dvěma,“ přiznal premiér. Důvodem je podle něj „obrovská negativní kampaň“.

Analytik Broker Consulting Jan Lener odhaduje, že do druhého pilíře se zapojí maximálně deset až dvacet procent lidí. Největším důvodem nízkého zájmu je podle něj vysoké politické riziko - vstup do druhého pilíře je nevratným doživotním rozhodnutím, ale lidé nevědí, jaké podmínky budou platit, co se v budoucnu změní a jak vše dopadne.

ČSSD: Na individuální spoření stačí třetí pilíř

Vedle zřízení druhého pilíře, který umožní občanům od 1. ledna 2013 převádět na individuální účty tři procentní body ze svých plateb na důchodové pojištění za předpokladu, že přidají další dva procentní body ze svého, projde modifikací i první „průběžný“ pilíř.

Vládní důchodovou reformu se spořícím pilířem kritizují odbory, opozice i někteří ekonomové. Sociální demokraté se už nechali slyšet, že po svém případném vítězství ve volbách a sestavení vlády reformu zruší.

Lubomír Zaorálek (ČSSD), místopředseda strany:

Lubomír Zaorálek„Tuto reformu pana Nečase zaplatí především současní důchodci – sníženou valorizací důchodů a zvýšením dolní sazby DPH. Tím se zalepí deficit, který vláda začne v průběžném systému důchodovou reformou vytvářet.“


Podle odborových předáků i ČSSD převedení části odvodů může veřejný důchodový systém ročně připravit o 20 miliard korun, takže v něm budou chybět peníze na průběžně vyplácené důchody. Dostatečnou možnost důchodového spoření naopak podle sociálních demokratů již v současnosti zajišťuje třetí pilíř, v němž se realizuje penzijní připojištění.

Nečas: Nespoléhejte se jen na stát

Podle vlády je ale nutné, aby lidé nespoléhali jen na stát a na stáří se zajišťovali také sami. Společnost totiž stárne a penzistů přibývá. Zatímco v roce 2012 připadá na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních, v roce 2050 to bude už pouze 1,2.

Důchodová soustava je v deficitu už nyní a dosavadní důchodové pojištění navíc není spořením na stáří, neboť první důchodový pilíř funguje, jak upozornil Nečas, na „průtokovém“ principu – vybrané prostředky jsou okamžitě vypláceny současným důchodcům.

Video Start důchodové reformy se blíží
video

Start důchodové reformy se blíží

Možnost individuálně si spořit na svůj účet proto Nečas označil za „psychologicky průlomový moment“, díky kterému se také zvýší zásluhovost důchodového systému. Za další problém považuje předseda vlády vysokou závislost tuzemských důchodců na penězích od státu – 95 % jejich příjmů tvoří právě státní důchod vyplácený z tzv. prvního pilíře.

Slovensko nic neruší, jen se inspiruje u nás

Nečas se dotkl i tématu Slovenska, které bývá často uváděno jako příklad země, jež odstupuje od důchodové reformy. Skutečnost je však podle českého předsedy vlády jiná.

„Levicově orientovaná vláda pana premiéra Fica druhý pilíř nezrušila ani v roce 2009, ani jej neruší nyní. Pouze upravuje některé parametry druhého pilíře – důvodem je mimo jiné to, že slovenská důchodová reforma zavedená pravicovou vládou Mikuláše Dzurindy byla i z našeho pohledu příliš ambiciózní s ohledem na vyvedení devíti procentních bodů,“ vysvětlil Nečas.

Za podobně přemrštěné označil předseda vlády i vyvedení osmi procentních bodů v Maďarsku. Zároveň ujistil, že česká vláda nikdy neuvažovala o vyvedení více než čtyř procentních bodů, aby neohrozila stabilitu důchodového systému. K této hodnotě se nyní blíží i na Slovensku, které si od České republiky údajně vypůjčilo i důchodové experty.

PŘEHLEDNĚ: Co obsahuje důchodová reforma?

Dobrovolné přesměrování tří procentních bodů ze sociálních odvodů do vlastního spoření ve fondu za předpokladu, že spořící přidá ze svého částku ve výši dvou procentních bodů.

Možnost zapojit se do věku 35 let, lidé nad 35 let se budou muset rozhodnout do konce června 2013.

Ze spořicího pilíře nebude možné vystoupit, fond bude ale možné změnit.

Penzijní společnosti budou mít čtyři důchodové fondy rozlišené podle míry rizika a zhodnocení:

  • fond státních dluhopisů (2,5 procenta)
  • konzervativní fond (3,5 procenta)
  • vyvážený fond (4,5 procenta)
  • dynamický fond (5,5 procenta)

Možné jsou tři způsoby čerpání peněz:

  • doživotní starobní důchod
  • doživotní starobní důchod se sjednaným pozůstalostním důchodem pro vybranou osobu po dobu tří let od smrti spořícího
  • starobní důchod na 20 let

Při úmrtí v době spoření jsou ušetřené peníze součástí dědictví, při úmrtí v době vyplácení se může vyplatit tříletá pozůstalostní penze či zbytek ušetřené částky dědicům.

Peníze ve fondech budou odděleny od majetku správce, který nemůže s majetkem klientů provádět obchody. Ty dělá na správcův pokyn depozitář, jenž také každou transakci prověřuje a odpovídá za chyby svým majetkem. Poplatky za správu se regulují, takže neefektivní náklady by neměly klienty zatížit.