Zaslouží si tuzemský filmový průmysl podporu státu?

Praha – Měl by stát finančně podporovat kinematografii? Je film veřejným statkem, nebo obchodním artiklem? A měli bychom se snažit přilákat do země zahraniční filmaře? Takovými otázkami se bude zabývat vláda, která projedná finanční podporu filmového průmyslu na období 2013 až 2017. Diskusi o tématu přitom nedávno rozvířil prezident Václav Klaus, který vetoval nový zákon o audiovizi kvůli spornému bodu, jímž je právě podpora filmu z veřejných zdrojů. Prezident s ní nesouhlasí.

Subvence ve výši půl miliardy korun by měla podpořit českou tvorbu i nalákat zahraniční filmaře – na podporu národní kinematografie by ze státní kasy mělo podle návrhu připadnout 200 milionů korun, dalších 300 milionů má udržet v Česku produkce ze zahraničí, kterým stát vrací část nákladů utracených v tuzemsku.

Na zákon komplexně upravující problematiku kinematografie tuzemští filmaři čekají už několik let. Na podporu od státu spoléhají například dokumentární a hrané filmy, tvorba pro děti nebo světově proslulá česká animace.

Prezident Václav KlausVáclav Klaus, prezident ČR:

„I nadále považuji za neobhajitelné a nijak neodůvodněné, že stát tímto způsobem hodlá podporovat podnikatele ve filmovém průmyslu, a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport. Stále nevidím žádný důvod, proč by právě filmoví producenti a další podnikatelé v kinematografii měli být privilegováni oproti jiným, srovnatelným oborům.“


Bez peněz ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie by tak podle slov jeho tvůrců nikdy nevznikl třeba časosběrný dokument René Heleny Třeštíkové – vůbec první český snímek, který kdy získal prestižní Prix Arte, tedy tzv. evropského Oscara.

„Pro dokumentární filmy je fond kinematografie naprosto nezbytný a já mám pocit, že pokud by finance ve fondu nebyly, tak speciálně dokument, náročnější dokument, úplně zanikne,“ obává se Třeštíková.

Klaus: Problémem je nedostatek invence, nikoliv peníze

Proti požadavkům filmařů se ale postavil prezident Klaus – a nebylo to poprvé. Podobný zákon vrátil sněmovně už v roce 2006. Norma tehdy spadla pod stůl a přijetí se nedočkala.

Filmový průmysl je podle Klause standardním obchodním odvětvím, a ne veřejným statkem. „Já myslím, že to je falešná hra jedné skupiny umělců oproti všem ostatním skupinám umělců,“ komentoval prezident své rozhodnutí v rozhovoru pro ČT. „Domnívám se, že skutečným problémem současné české kinematografie není ani tak nedostatek financí – i za málo peněz lze natočit velmi dobrý film – ale spíš nedostatek tvůrčí invence,“ dodal.

Jan Svěrák, režisér a předseda Asociace producentů v audiovizi:

Jan Svěrák„Přitom tvorba, kterou má Václav Klaus rád, totiž tvorba Ingmara Bergmana, byla ze zásadní části financována právě ze státních peněz. Jinak by nemohl natočit takové filmy, jaké natočil. Jsem ale rád, že jsem se od pana prezidenta dozvěděl, že kromě peněz mi chybí také invence.“


Není to ale jen samotná tvorba, ze které žije český filmový průmysl. Důležitá je i výroba pro zahraniční štáby, jež se i kvůli mizivé podpoře českého státu postupně přestěhovaly do levnějších lokalit. Podle režiséra a producenta Ondřeje Trojana představuje prezidentovo veto další signál zahraničním producentům, že v Česku o filmový průmysl nestojíme.

Nový zákon o podpoře kinematografie žádá po České republice i Evropská unie. Stávající právní úprava je z roku 1992 a společnému unijnímu právu neodpovídá. „Pokud by nebyl přijat zákon nový, je ohroženo i fungování fondu kinematografie,“ říká ředitelka České filmové komory Helena Uldrichová. Fond totiž funguje na základě vyjednaného přechodného období, které letos končí.

Video Dočká se česká kinematografie podpory?
video

Dočká se česká kinematografie podpory?

„Ze zemí unie jsme poslední, kdo zákon ještě nemá,“ dodává Uldrichová a připomíná, že podpora filmu z veřejných zdrojů je běžná i v ostatních zemích EU. Zda se podaří prezidentské veto přehlasovat, se dozvíme na jednání sněmovny 4. prosince.