Kalousek v Událostech: Do konce roku bude rozpočet schválen

Praha - Vláda dala zelenou nejnovějšímu návrhu státního rozpočtu na příští rok z pera ministra financí Miroslava Kalouska. Nová verze počítá s balíčkem daňových změn a zvýšením DPH o procentní bod. Oproti původnímu návrhu, který šéf státní kasy na konci října stáhnul ze sněmovny, klesly předpokládané příjmy a výdaje o 6,1 miliardy. Schodek rozpočtu má přitom dosáhnout 100 miliard a zůstat pod třemi procenty HDP. Podle ministra financí bude rozpočet do konce roku schválen. „Jsem hluboce přesvědčen, že se to do konce roku zvládne,“ řekl v Událostech ministr financí.

Základní informace o rozpočtu

  • celkové příjmy jsou 1 080,8 miliardy
  • celkové výdaje činí 1 180,8 miliardy
  • schodek rozpočtu je tedy rovných 100 miliard a zůstane pod 3 procenty HDP

Přepracovaný návrh obsahuje balíček změn, které vládu málem stály život. Zvýšení daní, které má pomoci udržet deficit pod hranicí 100 miliard, Nečasův kabinet protlačil po dlouhém boji s pomocí hlasů nových poslanců. Ministr financí proto připravil nový rozpočet, opírající se o aktuální ekonomický výhled, a ten vláda poslala do sněmovny. Ta se jeho prvním čtením bude zabývat příští středu 28. listopadu.

Do konce roku bude rozpočet schválen

„Jsem hluboce přesvědčen, že se to do konce roku zvládne,“ řekl v Událostech ministr financí Kalousek.

Mládek z ČSSD se bojí slabšího hospodářského růstu

Jan Mládek„Primární problém vlády není o tom, jestli udrží schodek sto miliard. Hlavním problémem je to, co se stane s hospodářským růstem. Existují prognózy, že může být hospodářský růst reálná nula či v poklesu (rozpočet počítá s růstem 0,7 procenta),“ tvrdí Jan Mládek, stínový ministr financí.


Nečas: Jde o úsporný rozpočet

„Celková výše výdajů bude o 9 miliard nižší než letos. Je to jednoznačně úsporný rozpočet. Příjmy se podařilo zvýšit o 2 miliardy například díky Lesům ČR ,“ prohlásil na tiskové konferenci premiér Petr Nečas.

Všechny informace o rozpočtu zveřejňuje vláda zde.

Analytici považují snahu vlády snižovat deficit veřejných financí v následujících letech pomalejším tempem za krok správným směrem. Přílišné šetření by totiž podle ekonomů mohlo ohrozit očekávaný mírný ekonomický růst. „Ústup od ambiciózního plánu vyrovnat rozpočtové výdaje s příjmy do roku 2015 považuji v dané situaci za správný. Přílišná fiskální restrikce by příští rok mohla zaškrtit křehký růst ekonomiky,“ potvrdil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

David Marek, hlavní ekonom, Patria Finance 

„Aktuálně bych neobviňoval ministerstvo financí z toho, že rozpočet vidí příliš růžovou optikou, nadsazuje ekonomické parametry a rozpočet je nereálný.“


Jde už o třetí návrh rozpočtu pro příští rok. Původní předlohu sněmovna vrátila vládě k přepracování na žádost kabinetu kvůli nejistotě ohledně schválení daňového balíčku. Změny v daních nakonec sněmovna odsouhlasila, očekává se ale, že levicový Senát normu dolní komoře vrátí.

ČSSD rozpočet kritizuje kvůli chybějícím prorůstovým opatřením

Rozpočet podlamuje hospodářský růst a jde i proti politice zaměstnanosti. Vyšší daně a škrty prý nejsou správnou cestou.

„Fiskální impulsy, kterými lze stimulovat růst, jsou výdaje - a na ty výdaje bychom si museli půjčit. Vláda je přesvědčena, že není možné stimulovat ekonomický růst na úkor většího zadlužování. Pro nás bylo klíčové stlačit deficit pod tři procenta a ujistit finanční trhy, že česká vláda umí hospodařit odpovědně,“ potvrdil v Událostech ministr financí Kalousek.

Rozpočet trhy nezneklidní

„Udržíme-li rozpočet bezpečně po třemi procenty a budou-li prostředky využity efektivně tak, že jejich návratnost bude nepochybná, pak trhy zcela jistě nezneklidníme,“ doplnil na brífinku ministr financí Kalousek.

Vyšší DPH do rozpočtu přispěje 15 až 20 miliardami

„DPH je nejdůležitější daň v českém daňovém systému a její změna by v příštím roce měla do rozpočtu přinést 15 nebo možná až 20 miliard korun navíc,“ říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Ministerstvo práce by mělo příští rok podle schváleného návrhu vydat o 1,9 miliardy korun méně, než počítala první verze státního rozpočtu. Podle nového návrhu by se totiž mělo seškrtat 1,5 miliardy na podporách v nezaměstnanosti, 1,3 miliardy na nemocenských dávkách a 4,9 miliardy na dávkách v hmotné nouzi. Naopak o 5,3 miliardy víc by se ale mohlo vyplatit na dávkách státní sociální podpory a o půl miliardy víc na zaměstnávání postižených.

Stát chce na platy a další odměny za práci všech svých zaměstnanců v příštím roce dát o 324 milionů korun méně než letos. Výdaje by tak měly klesnout proti letošku na 128,2 miliardy korun. Průměrný hrubý plat všech zaměstnanců placených ze státního rozpočtu by se měl zvýšit o 24 korun na 23 857 korun.

V rámci státního rozpočtu je vláda ochotna jednat o dotacích na zelenou energii

„Jedinou úpravu, kterou jsme připraveni diskutovat jako vláda, je otázka dotací na ceny obnovitelné energie. Aby nárůst cen energie z hlediska konkurenceschopnosti českého průmyslu nebyl takový,“ doplnil na brífinku po jednání vlády Nečas.

V cestě rozpočtu stojí Senát

Největší problém teď pro Nečasův kabinet představuje levicový Senát - netají se tím, že klíčový balíček zvyšující DPH na začátku prosince vrátí sněmovně. „Není to náš šálek kávy, je to zvýšení nákladů pro lidi, a to my nemůžeme podpořit,“ uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Milan Štěch
Zdroj: ISIFA
Autor: Lidové noviny/JINDRICH MYNARIK

Senátní veto přitom naplno otevírá možnost, že materiál nezačne platit před koncem roku. Záležet bude na tom, jak rychle ho podepíše prezident Václav Klaus. Pokud by beze zbytku vyčerpal zákonnou lhůtu, začne balíček platit až v lednu. Nový rozpočet by v takovém případě stál na neschválených zákonech a hrozilo by rozpočtové provizorium.

Video Rozpočet tématem Událostí
video

Rozpočet tématem Událostí

Schodek rozpočtu má v příštích letech výrazněji opouštět hranici tří procent

Resort financí navíc v rámci návrhu stanovilo nové fiskální cíle pro roky 2014 a 2015. V těchto letech by měl být deficit veřejných financí 2,7 a 2,4 procenta HDP, původně byl navržen na 2,4 a 1,9 procenta. Pro přijetí eura respektive jednou z podmínek maastrichtských kritérií je přitom třeba nepřekročit tříprocentní deficit.