Dohoda o pomoci Řecku stále nikde, plán na snížení dluhu už ale existuje

Atény - Ministři eurozóny se už podruhé nedokázali dohodnout na pomoci Řecku. Tamní představitelé vlády jsou výsledkem jednání zděšeni. Podle nich není v sázce jen budoucnost Řecka, ale celé měnové unie. Pomoc měla jít na rekapitalizaci bank a čekali ji i soukromníci, kterým stát dluží několik miliard. Tyto firmy jsou přitom na hranici bankrotu. Věřitelé Řecka se ale údajně dohodnou na snížení jeho dluhu pomocí zpětných odkupů dluhopisů a dalších opatření. Řekl to německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Mezinárodní věřitelé Řecka se dohodnou na snížení jeho dluhu tím, že mu dovolí zpětně odkupovat jeho dluhopisy na trhu za současné nižší ceny, a také využitím zisků Evropské centrální banky z nákupů řeckých obligací a snížením úrokových sazeb na své úvěry, uvedl Schäuble. „Nutná jsou další opatření a my jsme o nich s MMF intenzivně jednali. V podstatě se shodujeme na tom, že se výpadek pokryje,“ řekl německý ministr novinářům po setkání s poslanci parlamentu.

Německá kancléřka Angela Merkelová prý německým zákonodárcům řekla, že nadlimitní řecký dluh by bylo možné snížit pomocí nižších úrokových sazeb na dluh Řecka u mezinárodních věřitelů a prodloužením jeho splatnosti z 15 na 30 let. Další možností je podle ní posílit úvěrovou kapacitu Evropského fondu finanční stability (EFSF) až o deset miliard eur.

Angela Merkelová
Zdroj: ČTK / AP
Autor: Virginia Mayo

„Euroskupina pokročila při vytváření konzistentního balíčku důvěryhodných iniciativ určených k dalšímu podstatnému posunu k zajištění udržitelnosti řeckého dluhu,“ řekl šéf Euroskupiny Jean Claude Juncker. Do jednání takzvané Euroskupiny se přitom vkládaly velké naděje. Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová kvůli úterní schůzce zkrátila cestu po Asii, aby se mohla schůzky v Bruselu zúčastnit.

Další schůzka tak proběhne příští pondělí v poledne. Řecký premiér Antonis Samaras by se měl ale už ve čtvrtek sejít se šéfem Euroskupiny. Na jednání by se měli dohodnout na odpisu části řeckého dluhu, to ale Německo odmítá. „Já si nemyslím, že by měli nějaký cíl, že by tím nějak prodlužovali napětí. Spíš si myslím, že skutečně nevědí, jak postupovat dál,“ míní ekonom Partners Pavel Kohout. Samaras zřejmě bude na schůzce prosazovat, aby k rozhodnutí o další pomoci došlo co nejdříve a byla zajištěna stabilita na řeckém trhu, ale i ta politická.

Řecko schválilo další úspory, pomoc ale zatím nikde

Řekové reagovali na odložené jednání a na varování premiéra s rozčarováním, protože vláda prohlašovala, že odsouhlasení úvěru je jisté. Podle vlády navíc technické detaily neomlouvají tak velké zdržení. Řecko tak stále čeká na 31,5 miliardy eur (asi 800 miliard korun), které mělo dostat už v červnu. Země už mezitím schválila další úspory. 

Řecká společnost je znepokojena, protože na tuto část úvěru čekala. Měla jít na rekapitalizaci bank a čekali ji i soukromníci, kterým stát dluží několik miliard. Tyto firmy jsou přitom na hranici bankrotu.

Před úterní schůzkou se na trzích spekulovalo, že Euroskupina rozhodne uvolnit Řecku až 44 miliard eur (až 1,1 bilionu korun). Šlo by zřejmě o tři tranše najednou, tedy za druhé, třetí i čtvrté čtvrtletí.


Výměnou za poskytnutí pomoci se Atény zavázaly přistoupit k řadě reforem, přičemž cílem je to, aby se Řecku podařilo dostat dluh pod hranici 120 procent jeho ročního hrubého domácího produktu. Stát by se tak mělo do roku 2020, jenže v poslední době není moc jisté, jestli je to opravdu reálné. Řekové jsou každopádně přesvědčeni, že míč je na straně Evropy a Řecko rozkol, který panuje v Evropě, nemůže vyřešit.

Úspory mají dopad i na státní zaměstnance. Řecko má příští rok propustit desítky tisíc úředníků. „Situace v zemi na mě má obrovské dopady. Jsem na pokraji chudoby, nemůžu platit daně ani naplnit ledničku. Situace je tragická,“ prohlásila jedna z úřednic Katerina Lafoyanniová.

„Naši partneři, včetně MMF, rovněž musejí dělat to, k čemu se zavázali,“ upozornil Samaras. Podle Samarase je nyní v sázce stabilita celé eurozóny. Řecko si totiž minulý týden muselo zajistit peníze na splátku dluhu mimořádnou emisí pokladničních poukázek a není jisté, zda by se mu podařilo zajistit si tak peníze i příště.

Šéfka MMF nyní tlačí evropské vlády k tomu, aby akceptovaly ztrátu z půjček, které Řecku poskytly. Německá kancléřka Angela Merkelová ale takovému požadavku oponuje. „Mělo by to tři důsledky, které jsou podle nás špatné,“ řekl spolustraník Merkelové Norbert Barthle. „Stálo by to peníze a také by to byl fatální signál pro Irsko, Portugalsko a možná pro Španělsko. Hned by se začaly ptát, proč mají akceptovat těžké podmínky a prosazovat obtížná opatření. Pak by zde byly i dopady v rámci rozpočtového zákona,“ dodal Barthle.

Zůstane nakonec eurozóna nedotčena?

Ozývají se ale i hlasy, že s případným státním bankrotem v rámci eurozóny to není tak horké. Podle šéfa německého finančního ústavu Deutsche Bank Anshu Jaina je nyní takové riziko menší než dřív. Pomalé oživení ekonomiky totiž vytváří akviziční příležitosti, hlavně pro investory mimo Evropu. „V zásadě jsme přesvědčeni, že eurozóna zůstane nedotčena,“ řekl Jain v Dubaji. „Trh už se rovněž přestal obávat, že některá okrajová země vyhlásí státní bankrot, anebo opustí eurozónu,“ dodal.

Generální stávka v Řecku
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Petros Giannakouris

Obavy, že by některá členská země mohla eurozónu opustit, jsou přitom na trzích znát už delší dobu. Nejčastěji se jako kandidát na odchod z eurozóny zmiňovalo právě Řecko.