Konec neférových spotřebitelských úvěrů je na dosah

Praha – Lidé, kteří si berou spotřebitelské úvěry, mají velkou šanci získat do budoucna lepší podmínky. Zajistí jim je novela zákona o spotřebitelském úvěru, kterou poslanci schválili a odeslali do Senátu. Novela zavádí například možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez sankce, zakazuje používání směnek a šeků či volání na předražené telefonní linky. Za nesplnění zákonem uložených povinností bude hrozit až dvacetimilionová pokuta.

„Novela, která teď byla schválena, významným způsobem posiluje ochranu spotřebitele na finančním trhu, zamezuje a stíhá nekalé praktiky zneužívající pozici člověka v tísni, který čerpá spotřebitelský úvěr,“ řekl k přijaté normě ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Přesto ale dodává: „Chci zdůraznit, že žádný zákon, žádná regulace neochrání před vlastní nezodpovědností.“

Podle novely bude nově věřitel moci poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud bude zřejmé, že klient bude schopen úvěr splácet. Navíc bude mít zprostředkovatel nárok na zaplacení odměny až poté, co předloží spotřebiteli vyrozumění o výsledku své zprostředkovatelské činnosti. Pokud odměnu zprostředkovatele platí klient, musí být tato odměna dohodnutá ve smlouvě.

Jak posílí novela postavení dlužníků?

  1. Mohou odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez sankce.
  2. Zakazuje používání směnek či šeků a také předražených telefonních linek.
  3. Poskytovatel úvěru má povinnost předem prověřit, zda je dlužník schopen úvěr splácet.
  4. Velikost písma v obchodních podmínkách smluv musí být stejná jako velikost písma v samotných smlouvách.
  5. Pokud odměnu zprostředkovatele platí klient, musí být tato odměna dohodnutá ve smlouvě.
  6. Úvěr nesmí být zajištěn na takovou hodnotu, která je ve zjevném nepoměru k dlužné částce.

Nová pravidla musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Zákon by mohl začít platit v průběhu roku 2013.

Nová pravidla pro úvěry by měla zamezit i situacím, kdy byl spotřebitelský úvěr zajištěn příliš vysokou hodnotou, která byla ve zjevném nepoměru k dlužné částce.

„Chceme zamezit bohužel velmi rozšířeným praktikám, kdy úvěrovým predátorům jde primárně o získání prostředků od spotřebitele formou realizace neúměrně vysokého zajištění, kdy pro několik desítek tisíc korun přijdete o střechu nad hlavou,“ uvedl Kalousek.

Novelu vláda připravila také kvůli implementaci směrnice EU, která upravuje dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů (RPSN). Podle normy má RPSN dosahovat co možná největší vypovídací schopnosti a srovnatelnosti u spotřebitelských úvěrů, u nichž nejsou předem známy všechny parametry pro jeho výpočet.

Cenovou regulaci ne, varují finanční odborníci

Někteří poslanci navrhovali novelu ještě zpřísnit. Poslanci například chtěli, aby zákon umožnil stanovit horní hranici RPSN, například nařízením vlády nebo podle lombardní sazby České národní banky. Ministr financí Miroslav Kalousek ale s pozměňovacími návrhy poslanců nesouhlasil.

Co je to RPSN?

Roční procentní sazba nákladů je základním ukazatelem ceny úvěru. Na rozdíl od úroku je možné se díky RPSN lépe orientovat v široké nabídce úvěrů různých institucí a tyto nabídky porovnávat. Zatímco úrok ukazuje pouze a jen cenu vypůjčených peněz, RPSN v sobě ukrývá veškeré další náklady s půjčkou spojené (zejména různé druhy poplatků). V praxi proto bývá RPSN většinou o něco vyšší než roční úroková sazba.

RPSN tedy představuje skutečnou cenu úvěru – vyjadřuje, kolik vás vypůjčené peníze budou ročně stát navíc.

Proti stanovení horní sazby RPSN vystoupili také finanční odborníci sdružení v Platformě pro odpovědné finance. Argumentují například tím, že stropy budou respektovat jen ti, kteří již nyní postupují eticky. „Naopak zavedení nevhodné cenové regulace bude vyhánět méně bonitní klienty od slušných poskytovatelů úvěrů, takže skončí bezbranní v rukou lichváře,“ domnívá se Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.

Kalousek se obává, že malým písmem budou psány i smlouvy

Poslanci schválili pouze jeden pozměňovací návrh, a to návrh Radima Vysloužila (LIDEM). Ten přišel s nápadem, aby velikost písma v obchodních podmínkách k úvěrové smlouvě nebyla menší než písmo v samotné smlouvě. Podle ministra Kalouska, který ani s tímto návrhem nesouhlasil, to povede jen k tomu, že smlouvy budou tištěny stejně malým písmem jako obecné podmínky.

Reportáž Vandy Kašové (zdroj: ČT24)

Zákon nakonec i s pozměňovacími návrhy podpořilo 163 přítomných poslanců napříč stranami. Proti nebyl nikdo. Novelu musí ještě posoudit Senát. Změna zákona má platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.