Praha – Evropská unie je podle vyřazeného kandidáta na prezidenta Tomia Okamury velmi podivným organismem. Nutí například Slovensko, které je mnohem chudší než Řecko, ať si půjčuje na to, aby mohlo dotovat Řekům jejich luxusní životní styl, který si nezaslouží. ČT položila otázky týkající se aktuálních ekonomických témat všem prezidentským kandidátům. Jejich odpovědi se dozvíte vždy ve všední den zhruba od 15:45 na ČT24.
Okamura: EU je velmi podivným organismem, neměří stejným metrem
Je podle vás snaha vlády zvýšit daně správným krokem k naplnění státního rozpočtu?
Všichni víme, že zvýšení DPH v podstatě žádné zvýšené příjmy nepřinese. V čase krize by měl stát lidem a podnikatelům spíše ulevovat. To znamená – nemusí zvyšovat platy, ale neměl by zdražovat. Co se týče progresivní daně, tak ta sice přinese určité peníze do pokladny, nicméně velmi marginální. Já to spíše vnímám jako symbolický krok a přestože mě osobně by toto opatření postihlo, tak musím říct, že s ním souhlasím. Protože v čase krize je potřeba být solidární.
Měla by Česká republika přijmout euro?
Přijetí eura není v tuto chvíli na pořadu dne. V časech krize se totiž ukazuje, že nad plusy společné měny převažují spíše minusy z hlediska nás, normálních občanů. Z hlediska podnikatelů by byla společná měna jednoznačně lepší. Z hlediska občanů se ovšem ukazuje, že převažují negativa. To znamená – nejedná se jenom o případné zdražení, ale jedná se i o velmi zúžený manévrovací prostor, co se týče naší – řekl bych – národní měnové politiky.
Jak hodnotíte plán Evropské centrální banky na odkup státních dluhopisů?
Nejsem ekonom, ale moje zkušenost ukazuje, že bez zásadní reformy strukturalizace hospodářství zadlužených zemí nemůže dojít k zásadní změně. Případné finanční injekce jsou víceméně jenom oddalováním či prodražováním stávající agonie. To znamená – já si myslím, že v tuto chvíli je především potřeba tyto země zásadně zreformovat.
Jak vidíte budoucnost Řecka v eurozóně?
Podle našich informací, které všichni máme, se Řecko dostalo do eurozóny na základě zfalšovaných údajů. To znamená – vůbec tam ani nemělo být. A když se dokonce podíváme i globálně na evropskou unii, tak vidíme, že na jednu stranu po nás žádají, abychom dodržovali určitá kritéria v České republice. Na druhou stranu oni je nedodržují, a když se dokonce některá kritéria velkým zemím nehodí, tak je buď změní, nebo i když je nedodržují, tak vlastně nepřichází ani žádný trest. Když se někdo někam dostane podvodem, tak by se to mělo také popravdě pojmenovat a vyvodit z toho zcela zásadní důsledky. Takže podvodník by samozřejmě v Evropské unii být neměl, protože je to špatný příklad pro další integraci a pro spolupráci dalších zemí. A proto se také Evropská unie plácá pořád v těchto problémech.
Jak hodnotíte projekt bankovní unie?
Rozpočtová odpovědnost by měla být na jednotlivých zemích, protože není možné se dostávat do neadekvátních situací. A tady je EU velmi podivným organismem, když Řecko bankrotuje a mají tam třikrát vyšší průměrné platy než na Slovensku, odchod do důchodu někdy po padesátce. A EU nutí země v eurozóně, konkrétně Slovensko, které je mnohem chudší, aby si půjčovalo na to, aby mohlo dotovat Řekům jejich luxusní životní styl, který si nezaslouží.
Mělo by se k bankovní unii připojit i Česko?
Já jsem pro to, abychom si tyto zásadní pravomoci – a naše centrální banka podle mého názoru funguje dobře – nechali u nás v České republice. Navíc mně upřímně řečeno vůbec není jasné, co by mělo být přínosem evropského bankovního dohledu na náš bankovní trh. Naše banky se přeci potýkají s přesně opačnými problémy než banky v Evropské unii. U nás jsou banky přefinancované, mají obrovské zisky, máme také předražené služby o často mnohem nižší kvalitě, než je standard v západních zemích. V zemích západní Evropy, v těch západních, je ten problém přeci jiný. Banky jsou často na pokraji bankrotu, ovšem mají laciné služby s vysokými kvalitami.
Ekonomika ČT24: Rozhovor s Tomiem Okamurou (zdroj: ČT24)