Zbraň má už většina Američanů, regulace by posílila černý trh

New York - Byznys se zbraněmi ve Spojených státech v posledních letech prudce roste. Podle odhadů ministerstva spravedlnosti má střelnou zbraň už skoro každý Američan. Podmínky pro získání licence jsou přitom podle odborníků velmi mírné, to by se mělo ale po nedávném krvavém útoku na základní škole v Newtownu změnit. Prezident asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek však varuje, že jakýkoliv státní administrativní zásah sníží prodej legálních zbraní a navýší poptávku a cenu na černém trhu.

Zájem Američanů o zbraně je stále větší. V roce 2010 si například pistoli koupily zhruba 2,3 miliony, loni to bylo ještě o 200 tisíc víc. Na rostoucí poptávku po zbraních všeho druhu hbitě reagují i firmy, třeba pušek vyrobily loni o půl milionu více než předloni. „Ve Spojených státech se ročně prodají zbraně a střelivo za zhruba 2,3 miliardy dolarů. Asi třetinu tvoří ruční zbraně, třetinu pušky a zbytek je střelivo. Většina z toho zůstává na americkém trhu. K tomu se musí připočítat ještě zbraně z dovozu za víc než 3 miliony dolarů,“ uvedl profesor právnické školy v Albaně Timothy Lytton.

Viditelným příkladem prosperity amerických zbrojovek je i největší výrobce ručních zbraní Smith & Wesson. Letos vydělal skoro o polovinu víc než loni, jaké zisky bude mít v příštích letech, ale už tak jasné není. Americké úřady totiž chtějí po nedávné tragédii v Connecticutu zpřísnit podmínky pro držení zbraní. „Budeme se muset sejít a přijmout smysluplná opatření, aby se zabránilo další tragédiím, jako je tato, bez ohledu na politiky,“ sdělil americký prezident Barack Obama. „Žít ve společnosti, kde jsou každý den ohroženy životy lidí, protože někteří mají pocit, že mají právo chodit s nabitou zbraní, mě skutečně ohromuje,“ řekl bývalý senátor za stát Connecticut Chris Dodd.

Vývoj výroby pušek
Vývoj výroby pušek

Po zpřísnění pravidel volá mnoho Američanů. Někteří kvůli tomu dokonce vyšli do ulic. Podle odborníků politici ale žádné velké změny do tohoto byznysu nepřinesou. „Divil bych se, kdyby to přineslo nějaké zásadní omezení na typy zbraní, které se mohou prodávat. Očekávám, že se toho v tomto průmyslu oproti současnosti příliš nezmění z hlediska prodeje, marketingu nebo poptávky po zbraních,“ dodává Lytton.

„Jestli se podaří prosadit regulaci zbraní, tak pouze v kategorii poloautomatických zbraní, které jsou zde nejvíce nebezpečné,“ doplňuje Hynek. To podle něj vychází z americké tradice, druhého dodatku ústavy (právo nosit zbraň) a silného postavení zbrojařské lobby.

Spojené státy stojí jednoznačně na prvním místě českého zbrojního exportu, na tamním trhu se našich zbraní prodá nesrovnatelně více než v tuzemsku. Hlavním hybatelem zbrojního průmyslu v USA je armáda, domácnosti tvoří řádově menšinu obratu. Podle odhadů amerického ministerstva zdravotnictví zmaří zbraň v rukách nezodpovědných lidí ročně na dvanáct tisíc životů. Dosavadní debaty o přísnější kontrole ale v posledních letech vždy ztroskotaly.


Omezení nahrávají prodeji

Zamýšlené změny v legislativě obchodníkům zatím spíš přihrávají nové zákazníky. Lidé mají totiž z nových předpisů strach a chtějí se předzásobit. „Z hlediska prodeje byl včerejšek nejlepší den, co jsem za dvacet let podnikání zažil. Dnešek to nejspíš ještě předčí,“ říká majitel obchodu se zbraněmi Karl Durkheimer.

Hynek zdůrazňuje hlavně význam prevence. „Bylo by velmi legitimní začít se bavit, proč je vůbec u dětí taková agresivita. Mohli bychom se začít bavit o počítačových hrách či násilí v každém druhém filmu. Je zapotřebí odstraňovat příčinu, nikoliv dělat populistická opatření 'dostal se snadno ke zbrani - pojďme zhoršit přístup ke zbrani', protože příště vyrobí nějakou bombu nebo náklaďákem přejede děti na přechodu,“ vysvětluje Hynek.