Na penzijní připojištění dává stát miliardy. Vyplatí se?

Praha – Na 6,5 miliardy korun plánuje vydat Nečasova vláda v roce 2013 na penzijní připojištění. Tato suma zřejmě nebude konečná, protože počínaje lednem se zvyšuje státní podpora připojištění, navíc výrazně přibylo lidí, kteří si tímto způsobem spoří na penzi. V rozpočtu se tak budou muset navzdory úsporám hledat další peníze.

Součástí blížící se penzijní reformy je zvýšení státní podpory penzijního připojištění, resp. nově vznikajícího penzijního spoření. Stát chce motivovat občany, aby se sami snažili zabezpečit na důchod, a tak zatímco dosud si lidé na nejvyšší podporu od státu ve výši 150 korun měsíčně sáhli jen potud, pokud si do penzijního fondu posílali pětistovku každý měsíc, od ledna 2013 jim stát přispěje až 230 korunami měsíčně (když si sami budou spořit tisícikorunou).

Jenže tím vzrostou výdaje státu. Zatímco doposud dával na státní podporu penzijního připojištění zhruba 6 miliard korun ročně, pro příští rok v návrhu rozpočtu počítá s částkou 6,5 miliardy korun. Tyto peníze přitom vzhledem ke všeobecným úsporám nejsou zanedbatelné; na co by se mimo jiné daly použít, ukazuje rámeček.

Co by si stát mohl pořídit za 6,5 miliardy korun?

  • Přidáno by mohlo dostat například 18 tisíc lékařů pracujících v nemocnicích. Jen necelá polovina z částky, kterou stát ročně vyplácí na příspěvku na penzijní připojištění, by pro každého lékaře znamenala přilepšení převyšující 10 tisíc korun měsíčně.
  • 6,5 miliardy korun by také bezezbytku stačilo pokrýt letošní deficit veřejného zdravotního pojištění, což by podle pojišťoven ochránilo systém před zhroucením.
  • 6,5 miliardy by se hodily také ve školství. Pro všechny učitele od mateřských až po vyšší odborné školy by to znamenalo zvýšení platu zhruba o 800 až 2 500 korun měsíčně.
  • Částka, kterou stát vynaloží na penzijní připojištění, by také stačila na prodloužení pronájmu gripenů o více než tři roky. Roční pronájem 14 švédských stíhaček totiž stát vyjde na 2 miliardy korun.

Ekonomové navíc upozorňují, že ani 6,5 miliardy korun nebude na podporu penzijního připojištění zřejmě stačit. Může za to nejen zvýšení státního příspěvku, ale také to, že v uplynulém roce penzijním fondů výrazně přibylo klientů. „Zdá se, že je ta částka podceněná. Takovýchto položek ve státním rozpočtu, kde reálný výsledek je nejistý, je spousta,“ potvrdil ekonom institutu CERGE-EI Daniel Münich. Tyto obavy sdílí i místopředsedkyně rozpočtového výboru sněmovny Helena Langšádlová (TOP 09). „V době, kdy byl sestavován státní rozpočet, nebyla ještě k dispozici přesná statistická data o nárůstu zájemců o připojištění,“ připustila Langšádlová. 

Státní příspěvek na penzijní připojištění
Zdroj: MPSV

Jde to správným směrem

Přesto, že státní příspěvek stojí miliardy a přesný účet neznáme, jeho růst považují experti za správné rozhodnutí. „Příspěvky se dlouhou dobu nezvyšovaly, zatímco inflace peníze znehodnotila a příjmová situace domácností se v průběhu posledních deseti let zvýšila. Proto bylo dobré přehodnotit výši státní podpory a zároveň motivovat občany k větším úložkám,“ míní analytik ČSOB Petr Dufek, podle kterého je nově stanovená výše příspěvku optimální vzhledem k současným možnostem státu. V jeho zájmu je totiž i to, aby se občané na svou penzi zabezpečovali mimo jiné z vlastních zdrojů, a zmírnili tak propad své životní úrovně ve stáří. „Byť je podpora připojištění běh na dlouhou trať, tak jsou to z tohoto pohledu dobře investované peníze,“ doplnil Dufek.

Navyšování státního příspěvku doporučuje také ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová, mělo by se tak ale podle ní dít pravidelně. Naposledy totiž stát valorizoval svůj příspěvek v roce 1999, což podle ekonomky nemotivuje klienty fondů k tomu, aby svou úložku pravidelně navyšovali ruku v ruce s tím, jak roste jejich životní úroveň a jak peníze znehodnocuje inflace. Hlavním problémem, na který poukazují nejen ekonomové, ale i zástupci vlády, je přitom fakt, že si lidé spoří na důchod málo. Státní penze, která je ovšem do budoucna kvůli stárnutí populace velmi nejistá, nyní tvoří zhruba 95 procent příjmu seniorů.

Luxus s připojištěním nepřijde

„Ačkoliv lidé dnes odkládají velkou část svého příjmu do třetího pilíře, tak až za několik let dosáhnou důchodového věku, najednou zjistí, že mají naspořeno strašně málo, protože se mezitím životní úroveň tak posunula, že jsou schopni z naspořených peněz financovat jen krátkou část života,“ upozornila Šichtařová. Peníze z penzijního připojištění budou znamenat přilepšení k důchodu jen v řádu stokorun měsíčně, připomněla. 

„Nikdy penze člověku nenahradí to, na co je během svého života zvyklý. Lidé se zkrátka musí připravit na nižší životní úroveň,“ potvrzuje Münich. A penzijní připojištění je podle něj jedním z nástrojů, které mohou propad komfortu zmírnit. Kromě něj může ve stáří pomoci například vlastní bydlení, které bývá po splacení hypotéky výrazně levnější než nájem, nebo další majetek, který lidé mohou v důchodu prodat a přilepšit si tak.

Jak šel čas s penzijním připojištěním

Penzijní připojištění se státním příspěvkem vzniklo v roce 1994. Během prvních dvou let fungování se do něj zapojilo zhruba 1,5 milionu lidí. Pak ovšem začal zájem veřejnosti o tento finanční produkt stagnovat. Boom zájmu přineslo až zvýšení státního příspěvku v roce 1999. Statisíce nových klientů se do penzijních fondů přihlásili také koncem letošního roku. Zájem podpořily zejména připravované změny, například zrušení garance nezáporného zhodnocení naspořených peněz, které se mají týkat nových smluv uzavíraných od ledna. Dnes mají penzijní fondy zhruba 5 milionů klientů.

V roce 1994 dostalo licenci k provozování penzijních fondů 47 společností. Podnikání ovšem zahájilo jen 45. V dalších letech fungování systému následovalo slučování fondů, které se však obešlo bez vážnějších otřesů a skandálů. Nyní v Česku působí 9 penzijních fondů.