Na dohodu o daních v USA zbývá pět dní, zatím se ale nerýsuje

Washington - Ve Spojených státech zbývá už jen pět dní na dohodu demokratů a republikánů, která by odvrátila růst daní z příjmu a automatické rozpočtové škrty po Novém roce. Žádná ale zatím není v dohledu. V plánu dosud nejsou ani formální jednání, byť prezident Barack Obama se po vánoční pauze na Havaji přesouvá do Washingtonu a do práce se dnes vracejí i senátoři. Republikánský šéf sněmovny John Boehner ale zatím členy Sněmovny reprezentantů do amerického hlavního města nepovolal. Skepse vůči schopnosti politiků přijít včas s řešením proto v USA roste.

Podle Obamy se musí pádu z fiskálního útesu „zabránit za každou cenu“. Na republikány apeluje, aby v Senátu při klíčovém hlasování ustoupili. Pokud se obě strany do konce roku nedohodnou, hrozí Spojeným státům takzvaný pád z fiskálního útesu - stát by musel zvyšovat daně a škrtat v rozpočtu.

V tuto chvíli je pravděpodobnější, že obě strany situaci nechají zajít za nejzazší mez a budou hledat dohodu až po Novém roce, kdy americký parlament zasedne po volbách v novém složení a sněmovna si podle očekávání znovu zvolí Boehnera svým šéfem. Republikán tísněný pravým křídlem své strany by pak podle listu The New York Times měl více prostoru pro manévrování.

Nejistota a neklid tak v USA v posledních dnech výrazně vzrostly. Podle deníku The Washington Post to mimo jiné dokládá i krok kavárenského řetězce Starbucks, který své zaměstnance v americkém hlavním městě vybídnul, aby na kelímky s kávou psali slova „dejte se dohromady“, a vyslali tak zákonodárcům vzkaz.


Americké vládě navíc hrozí, že znovu narazí na Kongresem schválený strop pro zadlužení. Ministr financí Timothy Geithner ve středu v dopisu kongresmanům uvedl, že se pokusí účetními operacemi zmenšit dluh zhruba o 200 miliard dolarů. Díky tomu by se mělo podařit odložit dosažení dluhového limitu asi o dva měsíce.

Americké akcie dál klesají. Oslabují je obavy z pádu do fiskální krize a zpráva o poklesu spotřebitelské důvěry v USA na čtyřměsíční minimum.


Obama se snaží prosadit návrh, podle kterého by se zvýšily daně všem Američanům vydělávajícím více než 400 tisíc dolarů ročně. Obamův návrh zároveň předpokládá škrtání v některých rozpočtových položkách. S prezidentovým plánem ale dříve vyjadřovali nesouhlas republikáni, kteří mají většinu ve Sněmovně reprezentantů.

Kde se vzal fiskální útes?

Současné potíže v americké fiskální politice mají kořeny v loňském jednání mezi Obamou a republikány o zvýšení stropu pro zadlužení USA. Obě strany tehdy nedokázaly dojít ke kompromisu o rozpočtových škrtech. Dohodly se proto, že řešení najdou později. Zároveň ale uzákonily, že pokud se nepodaří najít kompromis do konce letošního roku, začnou od roku 2013 platit automatické škrty ve všech rozpočtových kapitolách.


Situaci komplikuje skutečnost, že s koncem letošního roku vyprší platnost daňových úlev, které přijala administrativa bývalého prezidenta George Bushe mladšího. Podle ekonomických analytiků tak mohou výdajové škrty v kombinaci se skokovým zvýšením daní způsobit, že se americká ekonomika opět ocitne v recesi, bude jí chybět 600 až 800 miliard dolarů.

Ještě v roce 1982 činil americký dluh jeden bilion dolarů. Hranice pěti bilionů dosáhl v roce 1996, v roce 2008 pak vystoupal na deset bilionů dolarů. K dalšímu růstu zadlužení přispěla hospodářská krize, kdy se snížily rozpočtové příjmy z daní a naopak vzrostly výdaje za příspěvky pro nezaměstnané a za další sociální programy.