Rakouský ministr kritizuje souhlas MŽP s dostavbou Temelína

Praha/Vídeň – Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlas s dostavbou jaderné elektrárny Temelín. Stavba třetího a čtvrtého bloku elektrárny podle úřadu neohrozí životní prostředí. MŽP zároveň stanovilo 90 podmínek, které musí energetická společnost ČEZ při realizaci projektu respektovat. Rozhodnutí českého ministerstva ostře kritizoval rakouský ministr životního prostředí Nikolaus Berlakovich a některé ekologické organizace.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Viktor Chlad

Výsledné stanovisko hodnocení dopadu na životní prostředí (EIA) je kladné. Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) proběhl celý proces posuzování maximálně transparentně a vyhověl požadavkům české i mezinárodní legislativy. Se stanoviskem jeho resortu byli či budou seznámeni všichni účastníci řízení – ti čeští prostřednictvím datových schránek, ti zahraniční poštou.

Nevládní organizace a veřejnost podaly v rámci řízení přes 60 000 připomínek, které bylo třeba vypořádat. Většina připomínek přišla z Německa a z Rakouska, kde se část obyvatelstva cítí jihočeskou jadernou elektrárnou ohrožena.

A právě z Rakouska zaznívá kritika i na vládní úrovni. „Tato plánovaná výstavba je obrovským krokem zpět ve společné energetické a ekologické politice. Pochybnosti a námitky rakouských občanů a občanských sdružení se při stavbě Temelína jednoduše nesmějí zametat pod koberec. Budeme jí bezprostředně dotčeni, a musíme proto mít možnost o ní spolurozhodovat. Naléhám na to, aby ze strany českých úřadů byly dodržovány mezinárodní a evropské standardy,“ uvedl Chalupův rakouský protějšek Berlakovich ve svém prohlášení.

Berlakovich usiluje o to, aby česká strana umožnila zahraničním účastníkům podílet se na dalších schvalovacích procedurách. „Nejvyšší možná bezpečnost obyvatel je jednoznačnou maximou, jaderný oblak se před žádnou státní hranicí nezastaví,“ poznamenal.

Chalupa: Byl to největší proces v historii ministerstva

Podmínky, kterými ministerstvo svoje kladné stanovisko doprovází, se vztahují například k ochraně vodních toků, půdy a půdního fondu, lesů, vegetačního klidu živočichů a rostlin, ovzduší nebo veřejného zdraví. Týkají se jak fáze přípravy projektu, tak období samotné výstavby a budoucího provozu elektrárny. Podle mluvčí ČEZu Barbory Půlpánové bude energetická společnost podmínky uvedené ve stanovisku ministerstva respektovat.

„Ministerstvo životního prostředí tímto úkonem završilo proces, který trval mnoho let a který z hlediska svého rozsahu byl vůbec největší v historii ministerstva,“ uvedl ministr Chalupa a upozornil, že závěrečná zpráva obsahující rozhodnutí má 1 450 stran.

Rozhodnutí MŽP je ale jen prvním krokem k tomu, aby se největší zakázku v historii ČR podařilo realizovat. Tendru stojí v cestě ještě další úřady. Rozšířením elektrárny se zabývá Státní úřad pro jadernou bezpečnost a o tom, kdy a jestli vůbec se začne stavět, budou rozhodovat ještě dvě ministerstva – pro místní rozvoj a průmyslu a obchodu.

Video Reportáž Jakuba Linky
video

Reportáž Jakuba Linky

Do schvalovacího procesu nadto pravděpodobně vstoupí i nevládní organizace. S postupem resortu životního prostředí už vyjádřilo nesouhlas například ekologické sdružení Calla, i když je oznámený verdikt nijak nepřekvapil. „My to vnímáme jako ukázku, jak je ministerstvo spojencem energetické společnosti ČEZ,“ prohlásil zástupce sdružení Edvard Sequens. V nadsázce dodal, že udělení souhlasu vítá, neboť to umožní napadnout dostavbu v tzv. územním řízení.

Také rakouská ekologická organizace Global 2000, která proti Temelínu dlouhodobě vystupuje, upozornila, že přes pozitivní posudek českého ministerstva není cesta k realizaci nových bloků zdaleka otevřená.

„Posudek o dopadech na životní prostředí ještě žádnou jadernou elektrárnu nepostavil. Vzhledem k enormnímu rozpočtu ve výši deseti až dvanácti miliard eur je velmi nepravděpodobné, že by ČEZ takovou sumu na kapitálovém trhu získal,“ napsalo sdružení ve svém prohlášení a zdůraznilo, že bez masivní finanční podpory státu se s dokončením stavby nedá počítat.

Jaderná elektrárna Fessenheim
Zdroj: ISIFA/Sipa Press
Autor: SAUTIER PHILIPPE

Ke kritice se připojilo i sdružení Jihočeské matky, podle kterého se při současném posuzování vlivu Temelína na životní prostředí nepřihlíželo k některým kritickým závěrům, k nimž MŽP dospělo už v roce 2009.

Výběr dodavatele by neměl mít na životní prostředí vliv

O zakázku za odhadovaných 200 až 300 miliard korun se ucházejí česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress, americko-japonská společnost Westinghouse a francouzská Areva, kterou ale ČEZ v říjnu z výběrového řízení vyřadil. Areva se odvolala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Podle Pavla Gebauera, ředitele sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu, by stavba třetího a čtvrtého bloku mohla začít v roce 2016. Současné plány pak počítají s tím, že bude dokončena o devět let později.

Výběr konkrétního dodavatele by údajně neměl mít vliv na splnění podmínek dostavby a zajištění ochrany životního prostředí. „Ať bude vybrán jakýkoliv z posuzovaných reaktorů, tak provozní podmínky nemohou být nikdy horší než ty, které jsme posuzovali ve stanovisku EIA,“ ujistil náměstek ministra Tomáš Podivínský.

Jak šel čas s Temelínem:

Únor 1979: Byl vydán investiční záměr na výstavbu jaderného zdroje, který počítal se stavbou čtyř bloků.

Březen 1990: Z rozhodnutí vlády byly pozastaveny práce na plánovaném třetím a čtvrtém bloku.

10. června 2002: Zahájen zkušební provoz prvního bloku JETE, v druhém bloku se tak stalo v dubnu 2003.

3. srpna 2009: ČEZ zahájil výběrové řízení na výstavbu dvou jaderných bloků v JETE. Do tendru se přihlásil americký Westinghouse, ruský Atomstrojexport a francouzská Areva.

18. února 2011: ČEZ posunul termín dokončení dostavby o pět let na rok 2025. Mezi důvody odkladu bylo mimo jiné snížení poptávky po elektřině v důsledku ekonomické krize.

27. října 2011: Premiér Petr Nečas (ODS) jednal v USA s americkým prezidentem Barackem Obamou o dostavbě Temelína, již dříve jednal s představiteli francouzské vlády. V listopadu 2010 mluvil o dostavbě Temelína i prezident Václav Klaus během setkání s tehdejším ruským premiérem Vladimirem Putinem. Tématu se věnoval i prezident Dmitrij Medvěděv během návštěvy Prahy v prosinci 2011.

2. července 2012: Nabídky na dostavbu Temelína podali tři zájemci: americký Westinghouse, francouzská Areva a rusko-české konsorcium firem Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress.

5. října 2012: ČEZ oznámil, že Areva nesplnila požadavky tendru a byla z něj proto vyřazena. Přesné důvody ČEZ nezveřejnil. Později se v tisku objevila informace, že nabídka Francouzů negarantovala fixní cenu. Podle regionálního ředitele Arevy pro střední Evropu Thomase Eprona ale jeho firma fixní cenu nabídla.

19. října 2012: Areva předala společnosti ČEZ podrobné námitky proti rozhodnutí o vyřazení ze soutěže. ČEZ je 29. října zamítl, načež Areva vyzvala ČEZ k pozastavení tendru.

20. listopadu 2012: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal na základě žádosti Arevy předběžné opatření, podle něhož ČEZ zatím nesmí podepsat smlouvu s případným vítězem tendru.

30. listopadu 2012: ČEZ požádal Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení pro stavbu dvou nových bloků.

3. prosince 2012: Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová během návštěvy Prahy podpořila Westinghouse v soutěži na dostavbu JETE.

18. ledna 2013: Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke stavbě dvou nových bloků JETE.