Japonci nasadili nejtěžší zbraně na boj s ekonomickou stagnací

Tokio – Zdvojnásobení inflačního cíle a nákup aktiv za nově vytištěné peníze v neomezeném rozsahu – japonská centrální banka nasadila zatím nejtěžší zbraně na boj s deflací, která zemi trápí od devadesátých let minulého století. Vláda plány banky vítá.

Měnový výbor banky podle očekávání sdělil, že zdvojnásobí inflační cíl na dvě procenta a bude se snažit jej naplnit co nejdříve. Od příštího roku pak začne banka naplňovat druhou část plánu, tedy kvantitativní uvolňování v neomezeném objemu. Oba tyto kroky mají pomoci dostat japonskou ekonomiku ze stagnace trvající již dvě desetiletí. Na výši základního úroku 0,1 procenta se podle guvernéra Masaakiho Širakawy nic nemění.

Někteří komentátoři hodnotí krok centrální banky jako její kapitulaci, protože přesně k tomuto rozhodnutí ji tamní vláda tlačila. Premiér Šinzó Abe, který je ve funkci teprve od prosince, totiž už před volbami sliboval, že se bude snažit centrální banku přesvědčit, aby změnila dosavadní politiku a co nejvíce podpořila hospodářský růst.

Japonská deflace je světovým unikátem

Japonsko má třetí největší ekonomiku na světě, za druhou Čínou a prvními Spojenými státy. Od začátku devadesátých let ale Japonsko trápí stagnace a nyní prochází už čtvrtou recesí od roku 2000. Vedle toho země bojuje s deflací, tedy poklesem cenové hladiny, což je nyní ve světě téměř unikát. Deflace tlumí ekonomický růst, protože lidé nechtějí utrácet za zboží, o kterém vědí, že bude i nadále zlevňovat.

Japonská centrální banka proto uplatňuje podpůrnou měnovou politiku, v jejímž rámci má v plánu nakupovat aktiva až do objemu 101 bilionů jenů (asi 21,7 bilionu korun). Finanční trhy očekávaly, že banka tento objem znovu o trochu zvýší, místo toho ale banka překvapivě oznámila, že cíl už nebude pevně stanoven a v zásadě je otevřený.

Jen loni rozšířila banka program nákupu aktiv celkem pětkrát. To bylo nejvíce za posledních deset let. Naposledy uvolňovala tak často měnovou politiku v roce 2001, kdy zemi trápila bankovní krize.

Japonské akcie na rozhodnutí centrální banky reagovaly skokovým růstem, který činil až jedno procento. Růst ale neudržely a hlavní index Nikkei 225 nakonec odepsal 0,35 procenta na 10 709,93 bodu. Podobně japonský jen výrazně oslabil, když si ale obchodníci uvědomili, že neomezené kvantitativní uvolňování začne platit až od příštího roku, kurz se vzápětí vzpamatoval. Dolar nakonec oslabil o půl procenta na 89,19 JPY.