Švédsko má málo odpadků, musí je dovážet ze zahraničí

Stockholm - Švédsko řeší paradoxní problém. V zemi je několik spaloven odpadu, které z nepotřebného materiálu vyrábějí teplo a elektřinu pro tamní domácnosti. Provozy vznikly před lety, kdy bylo odpadu dost. Švédové ale nyní přemýšlejí víc ekologicky. Spalovny, kterých stále přibývá, proto musely přistoupit k neobvyklému kroku - odpad na spalování dováží ze zahraničí.

Spalovny pojmou plastikové pytle, krabice od mléka, odpad z domácnosti nebo třeba staré oblečení. Ročně se ve Švédsku spálí statisíce tun odpadu, ze kterého pak svítí a topí tisíce domácností - až pětina všech v zemi. Výrazně tak šetří životní prostředí. „To nejhorší, co můžou lidi udělat, je vyhodit odpad na skládku. Do země se dostávají těžké kovy a chemické látky, které můžou znečistit podzemní vody. To je důvod, proč se snažíme ve Švédsku prakticky zastavit ukládání odpadu do země,“ konstatovala Annika Jacobsonová, ředitelka Greenpeace Švédsko. 

Zatímco ve Švédsku skončí na skládkách asi jedno procento veškerého odpadu, v Evropské unii je to asi 38 procent. V tom jsou zahrnuty i východní země, které odpad vůbec nespalují a kde všechno putuje na skládky. Pro porovnání, Spojené státy ukládají do země víc než polovinu všech odpadků. „Evropské domácnosti ročně vyprodukují asi 140 milionů tun odpadu. To by stačilo, aby se Švýcarsko pokrylo deseticentimetrovou vrstvou odpadků. Spalování je proto velmi důležité,“ podotkla Catarina Ostlundová z Agentury pro ochranu životního prostředí. 

Paradoxní problém ale je, že lidé začínají přemýšlet víc ekologicky a častěji třídí odpad. V roce 2011 recyklovali Švédové třetinu svých domácích odpadků a číslo stále roste. Když se odečte bioodpad, který putuje do plynových stanic, třídí severoevropská země skoro polovinu všech domácích zbytků. Evropský průměr je přitom asi 40 procent. „Noviny, kartony, plast a sklo. Třídím, co se dá, pak to odnesu do speciálních popelnic,“ řekl David Nilsson. 

Problém dospěl tak daleko, že spalovnám loni chybělo asi jeden a půl milionu tun odpadu, aby mohly dál fungovat. Do země proto začaly proudit zbytky ze zahraničí, a to až patnáct procent. Odpadky sem míří z řady evropských zemí včetně Německa, vzdálené Itálie nebo ostrovní Velké Británie. „Dovážení odpadků je velký problém. Jsou to další emise, které vzniknou při dopravě, a další náklady. Každá země by si měla své odpadky zpracovat sama. Švédsko bude spalovat evropské odpadky a bude znečišťovat náš vzduch,“ míní Jacobsonová. 

Podle manažera spalovny Fortum ale takové nebezpečí nehrozí. „Spalovny jsou dnes extrémně nezávadné. Vše se čistí a třídí a plyny, které vznikají, jsou filtrovány a do vzduchu se nedostanou prakticky žádné škodliviny. Je to výrazně lepší než skládky,“ prohlásil Ake Wikstrom. 

Obecně přitom Evropu odpadky zavalují. Ročně jich tu na skládkách skončí asi 140 milionů tun. Společná evropská politika podobná třeba té zemědělské ale chybí, a tak si každá země nakládá se svými odpadky prakticky po svém. Je tedy možné, že se manipulace s odpadky stane pro některé země do budoucna stejně výnosným byznysem jako třeba export aut.