Kudy vede cesta z krize? V Davosu ji nenašli

Davos - Úsporná opatření, nebo podpora růstu? Otázka, kterou ekonomové řeší po celou dobu krize, byla opět tématem ve švýcarském Davosu, kde se na Světovém ekonomickém fóru sešli vrcholoví politici, ekonomové a manažeři. Světové špičky řešily i nerovnost v příjmech mezi bohatými a chudými, docházející prostředky na financování zdravotnictví ve vyspělých zemích a zhoršující se stav životního prostředí. 

Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová trvá na úsporných opatřeních, další panelisté oponovali, že nynější vlna drastických úspor v Evropě už produkuje příliš vysokou nezaměstnanost. „Často se mě ptají, zda úroveň nezaměstnanosti v jižní Evropě ohrožuje sociální stabilitu. Ano, ohrožuje. A není snad nutné čekat na revoluci, aby se s tím něco udělalo,“ protestoval ředitel Mezinárodní organizace práce Guy Ryder. 

Z úst mnoha evropských lídrů se nedalo přeslechnout stále sílící volání po podpoře růstu. Například nizozemský premiér Mark Rutte je 'frustrován' tím, jak se eurozóna zaměřuje jen na hašení krizí. „Měli bychom věnovat čas k tomu, jak nastartovat růst,“ řekl a vysekl poklonu Dánsku, Švédsku či Británii, že se snaží obnovit růst. „Vždy jsem se snažil dát na země mimo eurozónu. Potřebujeme jejich inspiraci,“ dodal. 

Kdy a jak pumpovat peníze do ekonomiky?

Dalším tématem, které se Davosem táhlo jako červená nit, bylo takzvané kvantitativní uvolňování, tedy pumpování peněz z centrálních bank do ekonomiky. „Když dojde na kvantitativní uvolňování s pořadovým číslem dvě, pak tři, brzy máme kvantitativní uvolňování nekonečno. A co se stane s režimem měnové politiky? Většina zemí má inflační cílování, ale Británie už debatuje, že by ho opustila. Co bude novou kotvou? Jak ukotvíme inflační očekávání lidí v čase?“ ptal se americký ekonom Nouriel Roubini.

Praxe kvantitativního uvolňování podporuje obavy, že by doba pevných měn s relativně stálými kurzy mohla brzy skončit. Vše může vyvrcholit měnovými válkami, završenými vysokou inflací a znehodnocením úspor Evropanů, Američanů i Asijců. Měnová válka znamená, že se jednotlivé státy snaží snížit uměle hodnotu své měny, a tak posílit svůj vývoz, a tím i výkon své ekonomiky. Ostatní země si to nenechají líbit a budou také snižovat hodnotu své měny, což povede k pokračující spirále oslabování měn. Uměle nízký kurz měny drží už léta podle většiny ekonomů Čína, která to ovšem i v Davosu popřela.

Davos: Břidlicový plyn je důvodem k optimismu

Novou možnost ekonomického růstu vidí světová finanční a podnikatelská elita ve využití břidlicového plynu, které přeměnilo například energetický trh ve Spojených státech. Ukrajina v Davosu podepsala smlouvu se společností Shell, a udělala tak první krok ke snížení své závislosti na dovozu plynu z Ruska. 

Břidlicový plyn, který ještě před lety znali jen odborníci, je nyní podle účastníků davoského fóra „nejdůležitější globální ekonomickou událostí posledních několika let“. „Představa, že břidlicový plyn je důvodem k optimismu, se v Davosu stala všeobecně přijatým názorem,“ komentoval názor většiny zúčastněných Chris Hughes z agentury Reuters. V Česku naopak zamířil do sněmovny zákon zakazující těžbu břidlicového plynu v celé zemi.